V oblasti transferu znalostí se pohybují již řadu let. Díky umělé inteligenci a zpracování velkého množství dat se snaží vzájemnou spolupráci mezi výzkumnou a podnikatelskou sférou zlepšit. Jejich snahou je, aby se všichni mohli věnovat obsahu a neřešili věci, které je možné vyřešit automaticky.

Alexandros Markopoulos působí na Sorbonne Université v Paříži, kde se zabývá tématem multifyzikálních problémů. Za svůj výzkum byl v roce 2011 oceněn Cenou Josepha Fouriera za počítačové vědy. Proč si myslí, že je mezinárodní spolupráce ve vědě zásadní? A co ocenění přineslo jeho kariéře? Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědecké ceny Francouzského velvyslanectví v Praze.

Czexpats in Science se v červnu účastnili konference EMBO Young Scientist Forum 2019, kde jsme měli příležitost vyzpovídat tři špičkové české vědce z prestižních zahraničních univerzit. Přinášíme druhý ze série rozhovorů pořízených s přednášejícími na EMBO Young Scientists Forum (EYSF) 2019, tentokrát s profesorem Markem Baslerem z Basilejské univerzity. 

Tomáš Šimůnek působí na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Jeho těžiště zájmu jsou poškození srdce jako vedlejší účinek protinádorových léčiv. Za svou činnost byl v roce 2005 oceněn Cenou Sanofi za farmacii. Jak se z jeho pohledu mění věda v Čechách? A co ho inspirovalo k práci vědce? Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědecké ceny Francouzského velvyslanectví v Praze. 

Aktuálním trendem ve vědě je otevřený přístup k vědeckým výsledkům. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy se rozhodla prověřit, jak jsou na tom autoři UK s otevřeným publikováním a sestavila žebříček svých open access šampionů. V jeho čele se umístil profesor Michal Hocek z Přírodovědecké fakulty. Výhody a úskalí otevřeného přístupu komentuje v rozhovoru pro online magazín Univerzity Karlovy iForum.

Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědecké ceny Francouzského velvyslanectví v Praze. Michal Kolář strávil několik let v zahraničí, v současnosti je zpátky v Praze, kde působí na Vysoké škole chemicko-technologické. Za svou činnost byl v roce 2012 oceněn Cenou Jean-Marie Lehna za chemii. Jak si představuje, že by věda mohla vypadat v budoucnu? A jak se liší přístup vědců ve Francii od těch v Čechách?

Martina Čečková působí na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v oboru farmakologie a za svou činnost byla v roce 2005 oceněna Cenou Sanofi v oboru farmacie. Kam ji cena kariérně posunula? A jak moc je podle ní financování české vědy závislé na grantech Evropské unie? Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědeckých cen Francouzského velvyslanectví v Praze. 

Jak probíhá implementace Metodiky 2017+? Jaká témata se řeší v kontextu příprav nového Operačního programu Jan Amos Komenský? A co se chystá v souvislosti se strategickým záměrem pro oblast vysokého školství? O těchto i dalších aktuálních tématech národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR jsme mluvili s náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na MŠMT Pavlem Dolečkem.

Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědecké ceny Francouzského velvyslanectví v Praze. Tomáš Etrych se zajímá o využití polymerních materiálů v medicíně. V roce 2002 získal Cenu Sanofi za farmacii. S jakými zahraničními partnery spolupracuje? A proč je mezinárodní spolupráce důležitá?

Alfredo Coppola už téměř 20 let působí v nejdéle fungujícím hi-tech inkubátoru v Silicon Valley. Kanadský Američan neapolského původu pomáhá prostřednictvím akcelerátoru US Market Access Center zahraničním firmám prorazit na americký trh. Mimo to spoluzaložil projekt „Go Global, Silicon Valley!” Nyní přijíždí do ČR v rámci CzechAccelerator programu od CzechInvestu.