Fyzikálního chemika a biochemika Jiřího Šponera výzkum výsostně baví. Co ho naopak čím dál víc vysiluje, je všepožírající administrativa a byrokratizace vědy. Co mu vadí na grantech pro vědce věnující se základnímu výzkumu i proč často vnímá vynucenou mobilitu studentů i výzkumníků jako zlo, prozrazuje v rozhovoru pro magazín Universitas.

Jan Zapletal získal v roce 2017 cenu Josepha Fouriera za svůj výzkum na téma Paralelní metody hraničních prvků pro HPC (High Performance Computing). Pozoruje nějaké rozdíly mezi Českem a Francií ve sféře výzkumu? A s čím se podle něj může dostat do konfliktu nadšení pro vědu?

Před Akademií věd ČR stojí po pěti letech opět náročný úkol. Provést detailní hodnocení svých pracovišť za roky 2015–2019. Získá tak cenné informace, jak si vědecké ústavy a týmy vedou ve srovnání se světovou špičkou. Na co se mají pracoviště při hodnocení připravit a jaké jsou jeho základní principy, vysvětluje Stanislav Kozubek z Akademické rady AV ČR.

Zástupci Czexpats in Science během letošní konference EMBO Young Scientists Forum (EYSF) 2019 mluvili s řadou inspirujících českých vědců, kteří nyní vedou své výzkumné skupiny na prestižních zahraničních univerzitách a udávají tón ve svých oborech. Jednou z nich je i vývojová bioložka a profesorka Petra Hájková.

Josef Wilczek působí na Katedře archeologie Univerzity Hradec Králové, kde vyučuje a zabývá se automatizací klasifikace tvaru a technologických aspektů keramických nádob. V roce 2018 získal cenu Jacquese Derridy za výzkum v oblasti společenských a humanitních věd. Jaké vidí rozdíly ve vědě v Česku a ve Francii? A co ho v kariéře ovlivnilo?

Michala Čápa zajímají matematické fundamentální limity městské dopravy budoucnosti. V roce 2015 získal cenu Josepha Fouriera za počítačové vědy. Je oblast robotiky a umělé inteligence lépe financovaná než jiné oblasti? A jaké měl obavy, když do vědy vstupoval?

Veronika Štěpánková působí v biotechnologické spin-off firmě Enantis. V roce 2012 byla oceněna Cenou Jeana-Marie Lehna za chemii. Proč si myslí, že je založení spin-off společnosti riskantní záležitost? A jsou čeští vědci ve srovnání s těmi zahraničními dostatečně uznávaní společností?

S právníkem Centra transferu technologií Akademie věd ČR (CeTTAV) Michalem Beluským jsme mluvili o jeho zkušenostech s poskytováním služeb akademickým pracovištím, motivaci vědců k transferu znalostí i překážkách, které mu v českém prostředí brání.

Petr Zimčík vystudoval Farmaceutickou fakultu UK v Hradci Králové. Věnuje se oblasti syntézy, kterou se v rámci svého výzkumu snaží posouvat dál. V roce 2004 získal cenu Sanofi za výzkum v oblasti farmacie. Pomohla mu cena v kariéře? A udržuje stále kontakt se svými kolegy ze stáže? Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědecké ceny Francouzského velvyslanectví v Praze. 

Moderní univerzita nemůže být pouhou dílnou lidskosti. Musí být inhibitorem demagogického bujení. Myslí si to prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy Jan Konvalinka a v rozsáhlém rozhovoru pro časopis Forum se vyjádřil i k mnoha dalším zajímavým tématům.