Vedení Univerzity Palackého v minulých dnech zveřejnilo zájem vybudovat nový vysokoškolský ústav, jenž má všechny předpoklady stát se jedním z nejsilnějších hráčů na poli české vědy. Ústav by měl totiž nejen propojit tři univerzitní vědecká centra vybudovaná z evropských prostředků, ale zájem o spolupráci mají i Fakultní nemocnice Olomouc a Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. Proč a jakým způsobem chce úspěšný pražský ústav spolupracovat právě s Univerzitou Palackého, prozradil jeho ředitel Zdeněk Hostomský.

Pavel Pořízka dokázal naplno využít výhod, které vysokoškolské studium nabízí a díky stážím v zahraničí se osamostatnil na své cestě za výzkumem. Po jeho návratu mu bylo svěřeno vedení vědeckého týmu, kde se může věnovat tématům, co ho opravdu zajímají. Svůj podíl má také na vzniku prvního start-upu CEITEC VUT. Na akademické půdě i ve veřejném sektoru se věnuje laserové spektroskopii na mezinárodní úrovni. Je tedy mladým vědcem, který dokazuje, že na úspěchu je třeba pracovat systematicky již od studií.

Minulý týden oslavil portál ResearchJobs.cz symbolických 777 dní, po které nabízí pracovní pozice v akademické sféře. Jak vidí jeho zakladatel Martin Víta aktuální situaci na pracovním trhu akademiků a výzkumníků? A jaké jsou jeho plány do budoucna?

Současná pravidla nepodporují vědce v riskování a objevování něčeho opravdu neznámého, podporují je v navrhování „bezpečných“ projektů, většinou založených na výsledcích, které už mají v šuplíku. Jde o jednu z klíčových vět v dopise, který zhruba před rokem adresoval světoznámý chemik Josef Michl české vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).

Vysokoškolský ústav CEITEC na Masarykově univerzitě v letošním roce podal žádost o udělení ocenění „HR Excellence in Research“ (HR Award). Zakončil tak rok a půl trvající proces, v rámci kterého připravil sebehodnotící analýzu a formuloval HR strategii pro následujících několik let včetně konkrétního akčního plánu. Přinášíme Vám rozhovor Martina Víty z portálu ResearchJobs.cz s koordinátorkou celého procesu, Eliškou Handlířovou, která na CEITEC MU vede kancelář ředitele.

Má smysl dělit výzkum na základní a aplikovaný? Výzkum by měl především posouvat hranice lidského poznání a přinášet užitečné výsledky. Kategorie základní nebo aplikovaný jsou spíše politické pojmy, říká v rozhovoru pro portál Vědavýzkum.cz Martin Hartl, ředitel Ústavu konstruování FSI VUT v Brně.

Ve druhé části rozhovoru s Pavlem Dolečkem, pověřeným náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, jsme mluvili o chystaném 9. rámcovém programu Evropské unie a jeho významu pro Českou republiku, spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu na agendě RIS3 strategie i o přípravě dalšího programovacího období Evropských strukturálních a investičních fondů.

S jedním z hlavních protagonistů programu ZÉTA, Marcelem Krausem (TA ČR), si Martin Víta z portálu Researchjobs.cz povídal zejména o tomto programu zaměřeném na nastupující výzkumnou generaci. Zároveň je rozhovor též pozvánkou na akci #TAČRship ZÉTA, která se bude konat 18. 9. 2018 v Praze.

S Pavlem Dolečkem, pověřeným náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu, jsme mluvili o aktuální agendě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti vědy a výzkumu. Přinášíme první část rozhovoru, kde jsme se ptali například na Metodiku 2017+ nebo seznam výzkumných organizací.

Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo vědeckou kariéru. Hana později pracovala ve skupině Antonína Holého v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV a je spoludržitelkou několika patentů na látky s protivirovými účinky. Příjmy z licenčních poplatků manželům umožnily založit Nadaci Experientia, která podporuje nejlepší mladé chemiky na startu jejich samostatné odborné dráhy. Peníze vzešlé z výzkumu tak pomáhají vytvářet podmínky pro budoucí výzkumné úspěchy.