facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Jakub Langhammer: Program STARS přinesl internacionalizaci doktorského studia

19. 2. 2018
Jakub Langhammer: Program STARS přinesl internacionalizaci doktorského studia

V české vědě existuje i podpora vynikajících mladých vědců. Na otázky Martina Víty z portálu ResearchJobs.cz nejen o programu STARS pro špičkové doktorandy odpovídal Jakub Langhammer, proděkan pro vnější vztahy a informační technologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Mohl byste program STARS v krátkosti představit? Co vedlo Vaši fakultu k vytvoření tohoto programu? Jaké jsou jeho cíle?

Program STARS vznikl v roce 2011 a jeho cílem je přivést talentované a motivované mladé vědce a vědkyně k doktorskému studiu na Přírodovědecké fakultě UK. Každoročně tak jsou špičkovými výzkumnými týmy fakulty vypsané okruhy atraktivních témat, na která jsou formou soutěže získáváni perspektivní doktorandi ze zahraničí i z ČR. Tito studenti pak získají vyšší a stabilní finanční ohodnocení nad rámec doktorského stipendia již od počátku studia. Soutěž je otevřená mezinárodnímu prostředí a získávání talentovaných zahraničních studentů tak přirozeně přispívá k mezinárodnímu charakteru studia a výzkumných týmů.

Jak je na tom tento program řekněme „kvantitativně“? Můžete nám prozradit nějaká čísla, která se programu STARS týkají?

Každoročně je vypisováno několik desítek (30-50) projektů, a mimořádná finanční podpora pro jejich řešitele trvá po celou standardní dobu doktorského studia (4 roky). V současné době je tak řešeno asi 140 projektů. Studenti od samotného počátku studia jsou součástí výzkumných týmů, mají podmínky pro to, aby se intenzivně věnovali řešení svého výzkumného projektu a mimo jiné i díky tomu zpravidla úspěšně zakončí doktorské studium během standardní doby, tj. do 4 let.

Co považujete za největší úspěch tohoto programu v historii?

Za klíčový úspěch programu STARS považujeme intenzivní internacionalizaci doktorského studia. Zapojení talentovaných zahraničních doktorandů s předchozími zkušenostmi z kvalitních univerzit do každodenní práce týmů výrazně pozitivně stimuluje prostředí fakulty. Vedle přímých dopadů v podobě nových poznatků a vědeckých výsledků jde zejména o vedlejší efekty v podobě větší otevřenosti prostředí, rozšiřování kontaktů se zahraničními pracovišti nebo přirozenou komunikaci týmů v angličtině

Studenti programu STARS během svého doktorského studia publikují odborné články v prestižních odborných časopisech, získávají ocenění za svoji odbornou práci a pro řadu z nich se doktorské studium na Přírodovědecké fakultě UK se stalo odrazovým můstkem pro jejich další vědeckou kariéru na předních zahraničních pracovištích.

Má tento program ve střední Evropě nějakou konkurenci?

Výzkumné prostředí v Evropě je díky vědecké spolupráci přirozeně provázané a díky tomu i soutěž o talentované mladé badatele má mezinárodní rozměr a většina evropských univerzit tak systematicky loví nové talenty napříč kontinentem. Přírodovědecká fakulta UK tak přirozeně soupeří o mladé špičkové badatele v evropském prostoru. Nadaní absolventi si dnes mohou vybírat pracoviště, která jim poskytnou optimální podmínky pro rozvoj z hlediska odborné kvality, přístrojového zázemí i podmínek pro studium. Díky tomu, že naše fakulta má mezinárodně výjimečné týmy a osobnosti a silné zázemí, je schopná perspektivním uchazečům nabízet atraktivní prostředí a podmínky, kterými konkuruje i univerzitám ze západní Evropy, jak je patrné i ze značného počtu uchazečů pocházejících z těchto zemí.

V čem je tento program zajímavý pro uchazeče ze zahraničí? Je zajímavý i pro uchazeče z ČR?

Do programu STARS jsou vybírány nejzajímavější témata z aktuálně nejúspěšnějších oblastí ve vědě a výzkumu na Přírodovědecké fakultě. Výzkumné týmy, které vypisují STARS projekty mají mezinárodní charakter a jsou zaštítěné výraznými osobnostmi, témata projektů tak řeší aktuální otázky, které jsou relevantní v rámci současné vědy. Je navíc nutné podotknout, že pracovišť, která by se věnovala například geologii či geografii s takovou tradicí a současně kvalitou jako ta naše, v Česku mnoho není. Naše geografická sekce se jako jediné pracoviště ve střední Evropě pravidelně umísťuje v celosvětovém srovnávacím žebříčku v první stovce pracovišť. Biologická sekce ve spojení s Akademií věd nedávno otevřela špičkové výzkumné centrum BIOCEV, chemické pracoviště zase centrum excelence CUCAM (Charles University Centre of Advanced Materials: Design, Synthesis and Applications). Má-li tedy absolvent magisterského studia zájem právě o tato témata, je pro něj program STARS lákavý.

Kde vidíte tento program v horizontu pěti let?

Program STARS bereme jako důležitou součást strategie rozvoje Přírodovědecké fakulty a proto tento program má dlouhodobou perspektivu a po pěti letech tedy určitě STARS program bude živý. S tím, jak rychle se proměňuje prostředí v oblasti vědy a výzkumu i vnější podmínky financování je pravděpodobné, že i tento program prodělá postupně určitý vývoj. Nicméně cíl, se kterým program vznikl, kterým je podpora mladých badatelských talentů, bude pro Přírodovědeckou fakultu UK prioritní oblastí rozvoje i v budoucnu.

Co je podle Vás největším problémem při získávání špičkových doktorandů?

Pokud se zaměříme na Českou republiku, zde vznikají problémy hlavně kvůli kompetici pracovišť v Praze a zbytku republiky, i kvůli čerpání dotací na regionální rozvoj z Evropské unie. Obecně lze však říci, že Česko je přece jen malá země a pokud se chce student věnovat konkrétní oblasti, již při magisterském studiu má šanci zjistit, které pracoviště je v této oblasti aktuálně nejvíce napřed a pokračovat v doktorském studiu právě na něm. Ve srovnání se zahraničím jsou i tak největším problémem finance.

Poslední otázka je trochu obecnější a možná i trochu bulvárnější… Nepřipadá Vám, že v poslední době dochází k inflaci titulů i na doktorské úrovni?

Možná, že oblast přírodních věd je specifická, ale tento trend nepozorujeme. K postupnému nárůstu počtu doktorandů dochází, to je ale spíš odraz celkové expanze české vědy v porevolučním období, rozvoje oborů i vědeckých týmů. V oblasti přírodních věd ale nicméně pro skutečnou inflaci v kvantitativním i kvalitativním slova smyslu moc prostoru není. U oborů, které jsou náročné na experimentální nebo terénní práce, je totiž počet studentů vždy limitovaný kapacitou týmu i zázemí pracoviště. Především však oproti bakalářskému nebo magisterskému stupni studia, které je dnes vstupenkou pro kvalitní uplatnění na trhu práce, studenti k masivnímu zájmu o doktorské tituly nemají podobnou motivaci. Doktorské studium totiž znamená volbu specifické životní dráhy vědce, která nemá vždy přímočarý nebo rychlý finanční efekt. Pro to, aby se mladý člověk namísto rozjezdu vlastní firmy nebo kariéry v obchodní firmě rozhodl věnovat bádání s často nejistým výsledkem, je potřeba autentický zájem, motivace a nadšení. Takových lidí není mnoho, jsou výjimeční a proto se snažíme je vyhledávat a v jejich rozvoji podporovat.

Do programu STARS na Přírodovědecké fakultě UK je možné hlásit se do 16. března 2018. Více informací o programu STARS naleznete zde

Děkujeme za rozhovor!


TISK LanghammerJakub Langhammer absolvoval studium fyzické geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Studoval také na Université de Paris I – Sorbonne (1991) a na University of Amsterdam (1993). Ve své doktorské dizertaci se zabýval matematickým modelováním změn kvality vody na Přírodovědecké fakultě UK. Absolvoval také studia na Open University Business School. V roce 2010 se habilitoval v oboru Fyzická geografie na Přírodovědecké fakultě UK prací Geoinformatická analýza a modelování rizikových procesů v hydrologii. Od roku 2010 působí jako proděkan Přírodovědecké fakulty UK pro geografickou sekci, vnější vztahy a informační technologie.

 

Ptal se: Martin Víta

research jobs medium 1