„Věda nemá hranice. Když se kolem sebe díváte s očima otevřenýma, mohou vás napadat přesahy do úplně nových vědních disciplín, a to mě na vědě moc baví,“ říká Petr Kovaříček, vedoucí výzkumné skupiny, která díky start-up grantu Nadace Experientia vznikne od ledna 2021 na VŠCHT v Praze. 

S profesorem a popularizátorem vědy Jaroslavem Petrem o tom, jak firmy zacházejí s vědeckými informacemi a do jaké míry to může ovlivnit veřejné mínění o významu vědy.

Termitů existuje více než 3 000 druhů a jejich celková hmotnost je větší jak celková hmotnost všech lidí. Nejznámější jsou jako škůdci, kteří vám „sežerou“ dům a až v posledních letech se začíná více zkoumat jejich význam pro ekosystém. Absolvent PřF UK Aleš Buček na japonském ostrově Okinawa zkoumá jejich evoluční vývoj a příbuzenské vztahy – základní znalosti, které nám donedávna chyběly.

Astrofyzik Norbert Werner je čerstvým držitelem unikátního grantu Masarykovy univerzity MUNI Award in Science and Humanities. Coby odborník na chování černých děr či mezigalaktického plynu se chce v Brně věnovat mimo jiné spolupráci s firmami, které se zabývají vývojem malých družic. 

Iniciativa Model antiCOVID-19 pracuje na matematických modelech k porovnávání a predikci dopadů jednotlivých mimořádných opatření v rámci probíhající epidemie. Koho krize zatím nejvíce ovlivnila? Měli by mít čeští výzkumníci větší přístup k anonymizovaným datům a proč mají české univerzity šanci získat kvalitní vědce ze zahraničí? Na to odpovídal ekonom Štěpán Jurajda z CERGE-EI.

S děkanem Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem jsme si povídali o Fulbrightově stipendiu, které před časem získal a díky kterému vycestoval do Spojených států amerických. Co mu pobyt přinesl? A v čem se život akademika v USA liší od toho v Čechách? Mluvili jsme také o směřování ústecké univerzity nebo problémech českého vysokého školství.

„Každý rok jezdím do Afriky pořádat matematické kempy pro děti,“‎‎ překvapil mě Michal Rolínek, kterého matematika provází již od mládí. Začínal jako účastník matematických soutěží, během studia na Matematicko-fyzikální fakultě UK se věnoval i didaktice matematiky a napsal dvě učebnice. Nakonec ho ale věda zlákala zpět a dnes své matematické znalosti využívá při výzkumu umělé inteligence.

Jan Šedivý se po letech strávených v Googlu a IBM vrátil na pražské České vysoké učení technické. Se svým týmem zde vyvíjí chatbota, se kterým již dvakrát uspěli v soutěži Amazon Alexa Prize a letos se hlásí potřetí. Jaké nedostatky vidí v českém výzkumném prostředí? A podaří se je změnit? I o tom se rozpovídal v našem rozhovoru.

Spravovat výzkumné centrum jako ne-vědec je podle něj výhoda. Považuje se za profesionálního manažera, věnuje se však i politice. Jak se Jiřímu Nantlovi řídil CEITEC MU během pandemie koronaviru? Jak si podle něj počínaly Ministerstvo školství a vládní RVVI? A jaká je jeho vize rozvoje inovací v Jihomoravském kraji? Nejen o tom se dočtete v následujícím rozhovoru.

Službu vědě má tak nějak v rodině. Otec byl místopředsedou Akademie věd, bratr členem vládní rady pro výzkum, vývoj a inovace. Pavel Jungwirth právě nastupuje do čela Učené společnosti. A všichni tři krom toho patří ke špičkovým vědcům. Souhlasíte s někdejším výrokem vašeho otce, že „věda se řídit nedá, ale musí“?; je angažovanost její nezbytnou součástí?; to jsou některé z otázek, na něž odpovídá Pavel Jungwirth v následujícím rozhovoru.