S Mariánem Hajdúchem, ředitelem Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a národním ředitelem velké výzkumné infrastruktury EATRIS-CZ, jsme si povídali o aktuální situaci kolem testování na nový typ koronaviru. Jak testování probíhá a jaké je jeho největší úskalí? A co by se ještě dalo pro zlepšení situace udělat?

Virus afrického prasečího moru, který patří mezi DNA viry, je vysoce odolný a životaschopný. Pro člověka nákaza nebezpečná není, lidé ale mohou nechtěně přispět k jejímu šíření. Výzkumem trojúhelníku vztahů myslivců, veterinářů a divočáků v kontextu této nemoci se zabývá Luděk Brož z Etnologického ústavu AV ČR, který je držitelem prestižního ERC grantu.

Markéta Marvanová absolvovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové a jako čerstvá doktorandka odešla do zahraničí. Během šestnácti let, co žije ve Spojených státech amerických, působila na klinických i akademických pracovištích v pěti státech a nyní patří mezi nejvýznamnější klinické farmaceuty v oblasti neuropsychiatrie v USA.

S bývalou předsedkyní Technologické agentury ČR, ředitelkou Středočeského inovačního centra a ministryní životního prostředí Rut Bízkovou o směřování a výzvách české vědy, a o nápadech a zkušenostech, které by mohly být přínosem pro její působení ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace, jejíž členkou se stala letos v lednu.

Uzavřenost podnětům odjinud a zaměstnávání vlastních absolventů je pro školy hrozbou. Anglista a pedagog František Tůma z Masarykovy univerzity si to uvědomil už loni a napsal o tom společně s Petrem Knechtem studii nazvanou „Akademický inbreeding jako rakovina vysokého školství, nebo nezbytnost?“ 

Při příležitosti otevření pracoviště elektronové mikroskopie Mikroskopického centra na Ústavu molekulární genetiky AV ČR jsme měli možnost si popovídat s jeho vedoucím Pavlem Hozákem. V čem je nové pracoviště unikátní? A má Česko možnost na kvalitní vybavení přilákat špičkové vědce ze západu? 

Nobelovu cenu získal poměrně brzy, bylo mu dvaapadesát. Dnes stojí v čele největšího biomedicínského institutu v Evropě, stále vede výzkumnou skupinu, je vědeckým poradcem při Evropské komisi a často se vyjadřuje k politice. Genetik Sir Paul Nurse v Brně převzal čestný titul na Mendelově univerzitě – a právě na odkaz vědce, jehož jméno škola nese, několikrát s úctou vzpomněl. Podle něj si Česko jednoho z největších výzkumníků světa málo váží.

Marek Mráz se zabývá mimo jiné možnostem cílené léčby u leukémií a lymfomů. Za svou činnost získal v roce 2008 cenu Alberta Schweitzera v oboru lékařství. Proč vnímá Brexit jako oslabení celé Evropy? A co rozhodlo o jeho setrvání ve vědě?

Kamil Paruch patří do generace českých vědců, kteří úspěšně odstartovali svou kariéru v zahraničí, aby posléze zvolili návrat domů. Zpátky v Česku je už deset let. Jak se za nimi ohlíží?

Je ředitelem jednoho z nejviditelnějších a finančně nejlépe saturovaných ústavů Akademie věd ČR. Dostatek peněz však podle Zdeňka Hostomského excelentní výsledky a mezinárodní konkurenceschopnost české vědy sám o sobě nezajistí. Výzkumníky dle jeho zkušeností stále trápí především přebujelá byrokracie, kvůli které jim zbývá méně času na vlastní vědeckou práci.