Stipendium českých nadací umožnilo studium v zahraničí už několika desítkám tvůrčích lidí. Jak takové stipendium ovlivní život a profesní dráhu studenta life sciences? Tentokrát se o své zkušenosti se zahraničním studiem podělí Jan Blaha, který v současnosti díky stipendiím Bakala Foundation a Kellner Family Foundation studuje na University College London.

Stipendium českých nadací umožnilo studium v zahraničí už několika desítkám tvůrčích lidí. Jak takové stipendium ovlivní život a profesní dráhu studenta life sciences? Své zkušenosti sdílí Kateřina Vacková, která díky stipendiu Bakala Foundation strávila rok na Harvard Medical School v Bostonu a ve dvaadvaceti letech založila neziskovou organizaci Loono.

Steven Forrest přijel na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, aby zde vyvíjel deskovou hru, která má studenty naučit zvládat povodňová rizika. Jak se mu v Čechách daří, s jakými překážkami se setkává a co by podle něj měla česká věda dělat, aby byla více konkurenceschopná?

„Místo toho, abychom žadatelům o ERC granty jen říkali, co a jak mají dělat, postavíme je do role hodnotitelů, aby si sami uvědomili, co je špatně,“ říká Zdeněk Strakoš z MFF UK, jenž pro mladé vědce spolupořádá workshopy a dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů v soutěži o granty Evropské výzkumné rady (ERC). Má k tomu vynikající předpoklady: sám léta pomáhal vybírat nejoriginálnější evropské vědce v oborech výpočetních věd a informatiky.

Co trápí českou vědu? S Liborem Grubhofferem, ředitelem Biologického centra AV ČR, jsme hovořili o dopadech koronavirové pandemie na vědeckou práci, vysokých školách i o evropském rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace.

Letos v květnu podala Česká republika žádost o založení evropského konsorcia ELI ERIC. Portál Vědavýzkum.cz hovořil s Romanem Hvězdou, hlavním manažerem vědeckého centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech, o budoucnosti laserového centra i o následcích globální pandemie.

Projekt Univerzity Pardubice s názvem Centrum pro etiku jako studium hodnoty člověka byl podpořen z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci výzvy Podpora excelentních výzkumných týmů částkou 104 miliony korun. V čem je podpořený projekt důležitý a jak se podařilo poskládat potřebný vědecký tým, prozradila Kamila Pacovská, zástupkyně vedoucího výzkumu.

Po letech strávených ve Spojených státech se biochemik Zdeněk Hostomský v roce 2012 vrátil do Česka, aby se stal ředitelem jednoho z nejúspěšnějších tuzemských vědeckých ústavů. Nyní, nedlouho před koncem druhého funkčního období, ohlásil kandidaturu do Senátu. Co ho k tomu vedlo a jaké problémy by chtěl z této pozice zlepšit?

Profesor Stanislav Kmoch se již třicet let věnuje výzkumu vzácných onemocnění. V současné koronavirové pandemii poznatky z jeho laboratoře výrazným způsobem přispěly k vývoji nového postupu pro diagnostiku covid-19 a další virová onemocnění. „Je to vedlejší, ale hezký výsledek našeho dlouholetého výzkumu vzácných onemocnění,“‎ popisuje Kmoch vznik univerzitního spin-offu GeneSpector.

S vědeckým ředitelem Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Vladimírem Maříkem o potřebě kvalitního vědeckého managementu, dalším směrování kybernetiky a robotiky v České republice i o hrozbách kybernetických útoků.