Pokud se podaří zavést nové technologie ve většině českých průmyslových firem, může to být pro tuzemskou ekonomiku velká výhoda. „Pokud se to ale nepodaří a nebudeme stíhat německé tempo, může to být problém, který způsobí odliv některých projektů nebo investic z České republiky,“ říká ve druhé části rozhovoru pro Vědavýzkum.cz Roman Holý, vedoucí Národního centra Průmyslu 4.0.

Pojmy jako digitální dvojčata, umělá inteligence nebo virtuální realita jsou pro mnohé menší české firmy stále tak trochu sci-fi. „Nedokáží si představit, jaké by pro ně tyto technologie mohly mít konkrétní přínosy. A pokud už se přece jen zabývají nějakým novým nápadem, tyto firmy často zjišťují, že jim chybí finance,“ říká v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz Roman Holý, vedoucí Národního centra Průmyslu 4.0.

S Jiřím Krechlem, vedoucím Oddělení podpory výzkumu, vývoje a inovací státní agentury CzechInvest, o inovacích a jejich podpoře, o konceptu Průmysl 4.0 a českých příležitostech.

Bývalý předseda Rady po výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Pavel Bělobrádek chce oblast výzkumu a vývoje nadále sledovat z poslanecké lavice. Přál by si, aby nové vedení Rady pokračovalo v nastaveném směru. Potenciál České republiky vidí v propojování tradičních a nových odvětví.

Studovat začala krátce po sametové revoluci. Pak, protože chtěla dělat vědu špičkově, musela odejít do zahraničí. Domů se bioložka Štěpánka Vaňáčová vrátila před devíti lety, když si tu díky evropským grantům mohla založit vlastní výzkumnou skupinu. Nyní působí v institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Přestože se podle ní podmínky pro vědce v Česku mění k lepšímu, stále tu přetrvávají nešvary jako inbreeding, šovinismus, a především kariérní nejistota, které rozvoj výzkumu brzdí.

Pokud má český vynálezce Jan Procházka pravdu, jeho unikátní baterii HE3DA čeká skvělá budoucnost. Mimo jiné i na americkém trhu. Společnost HE3DA nyní jedná o výstavbě továrny na české baterie s vládou státu Nevada. Jan Procházka je přesvědčen, že díky jeho vynálezu vznikne zcela nový trh.

V Evropě se doktorandi potýkají s mnoha problémy. Trápí je nedostatek peněz, nízká prestiž ve školském systému i vysoké nároky na výkon. Zájmy začínajících výzkumníků hájí polská akademička Ewelina Pabjańczyk-Wlazło, bývalá prezidentka evropské asociace doktorandů Eurodoc a od konce loňského roku předsedkyně polské národní asociace doktorandů.

V české vědě existuje i podpora vynikajících mladých vědců. Na otázky Martina Víty z portálu ResearchJobs.cz nejen o programu STARS pro špičkové doktorandy odpovídal Jakub Langhammer, proděkan pro vnější vztahy a informační technologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

O novém hodnocení výzkumných organizací, transferu technologií, financování české vědy po roce 2020 i institucionální akreditaci jsme mluvili s rektorem VŠCHT Karlem Melzochem, který školu řídí již druhé funkční období.

Jak funguje transfer poznatků a technologií na univerzitě? Redakce portálu Vědavýzkum.cz mluvila s Hanou Kosovou, ředitelkou Centra pro přenos poznatků a technologií na Univerzitě Karlově, o službách, které centrum nabízí, o úspěchu projektu v programu GAMA i o překážkách, kterým oblast transferu stále čelí.