Inovační strategie České republiky pro roky 2019-2030 je podle místopředsedy Akademie věd ČR Zdeňka Havlase ambiciózní počin, který nese mnoho pozitivního, ale skrývá i svá rizika. V čem přesně vidí klady a zápory Inovační strategie, co přinese Akademii a zda lze očekávat změny v organizaci české vědy se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Václav Hořejší je po letech v ředitelské pozici v Ústavu molekulární genetiky AV ČR opět v laboratoři a vědecká práce ho stále baví. S financemi do vědy to sice nevidí špatně, ale nechce být přehnaně optimistický. O byrokracii a administrativě ve vědě si ovšem myslí, že se stále zhoršuje.

Po třinácti letech práce u chemických a farmaceutických gigantů se vrátil zpátky na akademickou půdu, aby pomohl s přenosem výsledků základního výzkumu do praxe. Začátky ale nebyly úplně jednoduché.

Podle Oty Novotného, ředitele xPORT Business Accelerator Vysoké školy ekonomické v Praze a vedoucího Katedry informačních technologií VŠE, je důležité nejen pomáhat startupům, ale také kultivovat tuzemské investory, aby se na začínající firmy více zaměřovali.

Martin Bunček je ředitelem Technologické agentury ČR. Tato vládní instituce z veřejných prostředků podporuje projekty aplikovaného výzkumu a vývoje. Investice by pak měly vést k výsledkům, které jsou prospěšné nebo užitečné pro společnost. Peníze směřují do akademických institucí i do soukromých podniků. Ve speciálním rozhovoru s Alešem Vlkem z portálu Vědavýzkum.cz byla řeč nejen o fungování agentury, ale i o silných a slabých stránkách českého výzkumu a vývoje.

Co se vám vybaví, když se řekne popálenina? Většina z nás asi ví, že popáleniny podle intenzity rozdělujeme do čtyř základních skupin. Ačkoli mohou být rozsáhlé popáleniny smrtelné, moderní způsoby ošetřování výsledky léčby výrazným způsobem zlepšily. Vědci v současné době pracují také na tom, abychom spálenou kůži dokázali zcela nahradit.

„Chceme-li udržet šikovné lidi a přitáhnout do Česka mozky, inovátory a technology, musíme cílit na budoucnost, ne na minulost,“ říká Karel Havlíček, místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) v rozhovoru s Martinem Rychlíkem z Lidových novin.

Vědecké instituce ze střední a východní Evropy spojily své síly, aby zlepšily kvalitu výzkumu ve svém regionu. Projekt Alliance4Life byl založen v roce 2018 s cílem zvýšit konkurenceschopnost vědeckých institucí ze střední a východní Evropy. Na otázky týkající se hlavních témat projektu odpovídal Jiří Nantl, ředitel Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity.

S Pavlem Dolečkem, náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro oblast vysokého školství, vědy a výzkumu, jsme na konci minulého týdne ve velmi otevřeném rozhovoru diskutovali aktuální témata – kromě jiného metodiku hodnocení, institucionální podporu, specifické postavení vysokých škol, úlohu státu ve vědě či postavení jednotlivého vědce v celém systému.

S Rut Bízkovou, bývalou předsedkyní Technologické agentury ČR a v současnosti poradkyní předsedy vlády, jsme si povídali o tom, co dnes dělá, jak hodnotí situaci v českém výzkumu, jaké jsou největší výzvy Česka a také o tom, že máme jedinečnou šanci mít svůj laserový CERN.