Není to tak dávno, co společnost Nebion AG otevřela v Praze svoji pobočku. Původně spin-off proslulé ETH Zürich vyvíjí software Genevestigator, který využívají desítky tisíc výzkumníků po celém světě. Krátký rozhovor s jejími představiteli, konkrétně s panem Stefanem Bleuerem a paní Rasou Meskauskiene, vedl Martin Víta z portálu ResearchJobs.cz.

Máme případy, kdy vědecký pracovník v pozici docenta na vysoké škole pracuje na velmi zajímavém projektu a současně je natolik schopný, že by chtěl založit vlastní společnost a výsledky projektu komercializovat. Je to vůbec dle současné legislativy možné? Jaké jsou hlavní překážky tohoto modelu? O tom jsme si krátce povídali s Martinem Fuskem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

O nastavení programů účelové podpory výzkumu a vývoje i metodice hodnocení výzkumných organizací jsme si povídali s ekonomem Štěpánem Jurajdou, který je členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace a předsedou její Komise pro společensko-vědní a humanitní obory.

„Raději se ničeho nedotýkejte, ať se neotřete o nějaký jed nebo kyselinu,“ varuje nás Jana Drbohlavová, když vstupujeme do „její“ chemické laboratoře na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií. Když se ptá, jestli si má na focení obléct plášť, chápeme, že to není formalita. Vědkyni z VUT, jejíž kariéra začala na Fakultě chemické, se totiž občas stane, že domů přijde s šaty prožranými kyselinou sírovou.

Program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, zkráceně zvaný program Gama, se chýlí ke konci. Za čtyři roky se jeho prostřednictvím podařilo Technologické agentuře ČR (TA ČR) podpořit na 33 zapojených pracovištích stovky projektů Proof of Concept a posouvat tak nadějné nápady a technologie do praxe. O zkušenostech z programu čtěte v rozhovoru s místopředsedou TA ČR Pavlem Komárkem.

„Neměla jsem možnosti realizace ani ocenění,“ říká Kateřina Falk, světově uznávaná fyzička a popularizátorka vědy, která letos na jaře odešla z laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech do Helmholtzova centra v Drážďanech. Více v rozhovoru o tom, jak lze dělat vědu „punkově“.

Představovat programy Technologické agentury či Grantové agentury ČR by ve výzkumné a akademické komunitě bylo nošením dříví do lesa. ERA-NET cofundové programy, mimo jiné CHIST-ERA III Cofund či EuroNanoMed 3, si ale podrobnější představení rozhodně zaslouží. Jaké jsou hlavní principy tohoto schématu podpory projektů výzkumu a vývoje?

Hynek Wichterle je americký biolog českého původu, který působí od roku 2004 na prestižní Columbia University v New Yorku. Zabývá se základním výzkumem buněčné identity, v experimentech s kmenovými buňkami patří ke světové špičce. Jak hodnotí podmínky vědců v Česku a jak si český výzkum stojí v porovnání s tím americkým?

Zabývá se výzkumem v oblasti pokročilé regulace, modelování a automatizace. Od roku 2013 také řídí Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) na ČVUT v Praze, které je odezvou na jednu z nejvýznamnějších priorit Evropské unie - energetické úspory v budovách. Být součástí tradiční renomované univerzity vnímá Lukáš Ferkl jako výhodu.

Světově respektovaný vědec Patrik Schmuki, jehož domovským působištěm je Univerzita Friedricha Alexandra v německém Erlangenu, dlouhodobě spolupracuje s RCPTM Univerzity Palackého v Olomouci. Laureát prestižního grantu Evropské výzkumné rady také opakovaně figuruje na seznamu nejcitovanějších světových vědců sestaveném společností Clarivate Analytics InCites (dříve Thomson Reuters).