Zobrazení položek podle značky: Lehn

V prostorách Francouzského institutu v Praze byly ve čtvrtek 2. července 2020 již po šestadvacáté předány ceny Francouzského velvyslanectví, které jsou každoročně udělovány mladým talentovaným vědcům. K tradičním šesti oblastem letos přibyla ještě cena sedmá, udělovaná za výzkum v oblasti životního prostředí.

Marek Mráz se zabývá mimo jiné možnostem cílené léčby u leukémií a lymfomů. Za svou činnost získal v roce 2008 cenu Alberta Schweitzera v oboru lékařství. Proč vnímá Brexit jako oslabení celé Evropy? A co rozhodlo o jeho setrvání ve vědě?

Lenka Skálová získala v roce 1999 cenu Sanofi za farmacii. Její výzkum se zaměřuje na fungování biotransformačních enzymů a na faktory, které ovlivňují metabolismus léčiv. Jaké jsou podle ní rozdíly mezi vědeckou prací v Čechách a ve Francii? A čím může věda přilákat mladé talenty?

Kamil Musílek se zabývá výzkumem léčiv a tzv. antidot, která zachraňují život lidí, kteří byli zasaženi bojovou chemickou látkou, například sarinem. Za svou vědeckou činnost získal v roce 2008 cenu Sanofi. Podle čeho si vybíral působiště své stáže? A co je podle něj nejdůležitější změnou, která se odehrála v české vědě?

Roman Řemínek získal v roce 2014 Cenu Sanofi za farmacii. Jeho hlavním odborným zájmem je nyní práce se separačními metodami v klinické biochemii. Jak je na tom podle něj základní a aplikovaný výzkum v ČR a v zahraničí? A jak vypadá vědecká práce v soukromém sektoru?

Daniela Fialová působí na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy. Její výzkum se zaměřuje na hodnocení a řešení rizik farmakoterapie ve stáří. V roce 2005 byla oceněna cenou Sanofi za výzkum ve farmaceutických vědách. V čem vidí důležitost mezinárodní spolupráce na poli vědy? A co ji samotnou inspirovalo k vědecké dráze?

Petr Cígler získal v roce 2006 cenu Sanofi za svůj výzkum v oblasti farmacie. V současné době se věnuje hlavně výzkumu nanočástic a možnostem jejich využití například v diagnostice chorob. Jak vidí budoucnost vědy? A co ovlivnilo jeho vědeckou dráhu?

Kateřina Vávrová působí jako profesorka na Katedře organické a biorganické chemie na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V roce 2003 se jí podařilo získa Cenu Sanofi v oboru farmacie. Co podle ní musí věděc dokázat, aby získal vědecký grant? A jak se mění současná věda?

Vítězslav Jarý působí na Fyzikálním ústavu AV ČR. V roce 2011 získal cenu Becquerel za jaderný výzkum. Jaké do budoucna očekává změny ve vědecké oblasti, které se věnuje? A využívají podle něj čeští výzkumníci dostatečně možnosti účastnit se evropských projektů?

Jan Zapletal získal v roce 2017 cenu Josepha Fouriera za svůj výzkum na téma Paralelní metody hraničních prvků pro HPC (High Performance Computing). Pozoruje nějaké rozdíly mezi Českem a Francií ve sféře výzkumu? A s čím se podle něj může dostat do konfliktu nadšení pro vědu?