Zobrazení položek podle značky: chemie

„Navzdory těžkým začátkům jsem postupně cítil, že směr firmy je natolik jasný, že můžeme dosáhnout významných úspěchů v léčbě virových onemocnění,“ říká český rodák a virolog Tomáš Cihlář, který příští rok oslaví třicetileté výročí působení v americké firmě Gilead Sciences, kde vyvíjí léky na HIV, ebolu, covid-19 a další virové infekce.

Pavel Hobza z ÚOCHB AV ČR se svým týmem poprvé přepsal učebnice před dvaceti lety, kdy objevil a popsal tzv. nepravou vodíkovou vazbu. Spolu s kolegy z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a VŠB – TUO nyní přichází s objevem, který má potenciál dříve přijatou definici zjednodušit a studenty chemie znovu donutit k tomu, aby přehodnotili své představy o studované látce.

Spoluzakladatel České platformy antibiotické rezistence Jan Bartáček z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze je environmentální inženýr, který se léta zabývá čištěním a recyklací odpadních vod. Rezidua antibiotik a na antibiotika rezistentní organismy v životním prostředí vnímá jako závažný problém. I proto vznikla uvedená platforma, která láká ke spolupráci i další zainteresované organizace.

PFAS, nazývané jako věčné chemikálie, nachází široké uplatnění v širokém spektru produktů, jsou součástí každé domácnosti. Příroda je však není schopná rozložit, a tak se dostávají i do naší potravy. Martin Scheringer je nyní součástí projektu Nekončící znečištění, v rámci kterého bude zkoumat míru kontaminace PFAS v Evropě.

Cementářský průmysl vytváří až 8 % celosvětové produkce CO₂. Odborníci z Fakulty chemické a Fakulty strojního inženýrství VUT proto testují způsob, jak snížit emisní zátěž provázející výrobu cementu. Laboratorní zkoušky ukázaly, že nový materiál má vlastnosti srovnatelné s tradičními cementy. Při jeho výrobě však vzniká výrazně méně CO₂.

Vizuálně jsou krásné, mají ale bohužel více negativ než pozitiv. Ohňostroje, petardy, zábavní pyrotechnika. Jaká nebezpečí při jejich používání hrozí? O rizicích spojených se zábavní pyrotechnikou hovoří ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR Martin Pivokonský a Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR.

Od útlého věku Kristýnu Boušovou fascinoval mikrosvět buněk a molekul. Nechtěla ho ale jen pozorovat, začala ho aktivně přetvářet. Nové molekuly z její laboratoře mohou posloužit medicíně i ochraně životního prostředí.

Martin Kotora je na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy vedoucím skupiny katalýzy v organické syntéze. Za excelentní výsledky ve výzkumu, špičkové publikace a vysokou citovanost převzal letos v dubnu nejvyšší univerzitní ocenění – Donatio.

Pivo a víno. To je důvod, proč se Branislav Vrana pustil do studia potravinářské chemie na vysoké škole. Původně se chtěl stát profesionálním sládkem nebo vinařem, jeho plány ale nabraly zcela jiný směr a zlákala ho environmentální chemie. Proč se rozhodl vycestovat do zahraničí? A kdy ho naopak napadlo vrátit se zpět?

V květnu 2023 proběhne v Milovech již 22. ročník Mezioborové konference mladých vědeckých pracovníků a studentů zaměřené na organickou chemii, biochemii, biologii, analytickou chemii a příbuzné obory. Zájemci o účast se mohou hlásit už nyní.