„Abychom si udrželi zdravou vědeckou kulturu v akademickém prostředí, nesmíme tolerovat šikanu na pracovišti.“ Asi tak by znělo vyjádření každého akademického pracovníka, kdybychom se ho zeptali na otázky týkající se šikany na jeho pracovišti. Zajišťuje nejvyšší stupeň vzdělání a akademické prostředí automaticky to, že se dostaneme mezi férový kolektiv? Pokusme se nahlédnout pod pokličku situace v zahraničí a u nás.

Nové kontakty a zkušenosti, zpětná vazba od odborníků, 50 tisíc korun do startu podnikání, sleva 50 procent na roční pronájem kanceláře a konzultace mentorů i externích partnerů zdarma. To jsou odměny a výhody, které čekají na letošního vítěze Podnikavé hlavy.

Slovenský astrofyzik Norbert Werner, který působí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, získal Cenu Ignaze L. Liebena, známou jako „rakouská Nobelova cena". Ocenění, které Rakouská akademie věd uděluje každoročně mladým vědcům v oblasti molekulární biologie, chemie nebo fyziky, obdrží Werner za přínos k rentgenové astronomii. 

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Mendelovu univerzitu v Brně. Jaké má škola zkušenosti s probíhajícím hodnocením výzkumných organizací? Jak běží příprava strategického záměru nebo jakých úspěchů se podařilo v poslední době dosáhnout? Zeptali jsme se Vojtěcha Adama.

Z nedostatku času se mezi vědci a výzkumníky stal již ustálený bonmot. Nová publikace se tématem času v akademickém prostředí zabývá z analytického hlediska a ukazuje, jak úzce je současné akademické prostředí spojeno s transformací ekonomiky, ve které mají věda a vědění sehrávat centrální roli.

Evropská komise se vyjádřila, že EU by se měla zaměřit na hlavní výhody nástroje genové editace CRISPR-Cas 9 jako podporu výnosů a úrody v zemědělství. Znamená to pro zemědělství zrušení zákazu použití genových úprav, které bylo považováno za technologii tvorby geneticky modifikovaných organismů?