Slovenský astrofyzik Norbert Werner, který působí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, získal Cenu Ignaze L. Liebena, známou jako „rakouská Nobelova cena". Ocenění, které Rakouská akademie věd uděluje každoročně mladým vědcům v oblasti molekulární biologie, chemie nebo fyziky, obdrží Werner za přínos k rentgenové astronomii. 

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Mendelovu univerzitu v Brně. Jaké má škola zkušenosti s probíhajícím hodnocením výzkumných organizací? Jak běží příprava strategického záměru nebo jakých úspěchů se podařilo v poslední době dosáhnout? Zeptali jsme se Vojtěcha Adama.

Z nedostatku času se mezi vědci a výzkumníky stal již ustálený bonmot. Nová publikace se tématem času v akademickém prostředí zabývá z analytického hlediska a ukazuje, jak úzce je současné akademické prostředí spojeno s transformací ekonomiky, ve které mají věda a vědění sehrávat centrální roli.

Evropská komise se vyjádřila, že EU by se měla zaměřit na hlavní výhody nástroje genové editace CRISPR-Cas 9 jako podporu výnosů a úrody v zemědělství. Znamená to pro zemědělství zrušení zákazu použití genových úprav, které bylo považováno za technologii tvorby geneticky modifikovaných organismů?

V pořadí 57. zasedání Akademického sněmu AV ČR, vrcholného orgánu Akademie věd, se v úterý 23. března uskutečnilo v on-line prostředí. Dvě stovky přihlášených zvolily prostřednictvím volební aplikace 15 členů Akademické rady a 29 členů Vědecké rady pro funkční období 2021–2025. Schválily také zprávu o činnosti a hospodaření Akademie věd ČR za rok 2020 a její závěrečný účet za rok 2020.

Jak vypadalo hodnocení vědy na MU a jejího společenského dopadu podle národní metodiky? Tajemník hodnotitelského panelu Petr Kalíšek představuje právě uzavřené hodnocení Masarykovy univerzity, které probíhalo v rámci evaluace všech výzkumných vysokých škol v ČR.