Zobrazení položek podle značky: Univerzita Karlova

Michael Svatoň vystudoval medicínu, již během studia ho ale zlákala genetika a vědecká práce. Nyní dokončuje doktorské studium ve vědecko-diagnostické laboratoři Childhood Leukaemia Investigation Prague (CLIP) na 2. lékařské fakultě UK a svou výzkumnou prací již významně přispěl k objasnění dvou typů anémií, které vedlo k fungující léčbě a zlepšení zdravotního stavu pacientů.

Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy aktuálně nabízí možnost Ph.D. studia v devíti doktorských programech. Spojení farmacie, chemie a biomedicíny zájemcům umožní volbu toho, co jim vyhovuje. Dodatečné přijímací řízení je otevřeno do 5. září 2022.

V loňském roce na Univerzitě Karlově proběhl audit rovných příležitostí. Cílem bylo zanalyzovat situaci na univerzitě a poskytnout data pro plán genderové rovnosti, který je od letošního roku nutnou podmínkou pro zisk grantů nejen z evropských schémat. Co vyplývá z auditu?

Imunoložka Veronika Kanderová působí v laboratoři CLIP při 2. lékařské fakultě UK, kde se věnuje klinickému výzkumu, ale i diagnostice poruch imunity. „Náš výzkum je tak trochu detektivka a luštění hádanek imunitního systému,“‎ říká o své vědecké práci, která pomáhá konkrétním pacientům.

Univerzita Karlova si v předvečer 7. dubna připomněla své 674. narozeniny od svého založení roku 1348. U této příležitosti ocenila tři vědce a dvě vědkyně prestižní výzkumnou podporou Donatio Universitatis Carolinae. Ocenění je letos udělováno již pošesté a pojí se s ním odměna ve výši milionu korun.

„Je potřeba pokládat si zajímavé otázky, které jsou důležité, ale často podceňované. Třeba jak naučit umělou inteligenci opravdu to, co lidé chtějí,“‎ říká odborník na komplexní rizika Jan Kulveit, jenž několik posledních let působil na Institutu budoucnosti lidstva v Oxfordu. Nyní díky interní univerzitní podpoře Primus založil vlastní výzkumnou skupinu v Praze; kromě jiného je také alumnus MFF UK.

Proč se lidé více obávají chemických zbraní než těch jaderných? I to je jedna z otázek, jíž se zabývá výzkumný tým Michala Smetany na Fakultě sociálních věd UK. Po ruském útoku na Ukrajinu a rozpoutané válce je takové bádání, žel, až nebývale žhavé a aktuální.

„Vše se zlepšuje, česká věda se za posledních třicet let výrazně posunula – otevřeli jsme se světu, máme špičkové vybavení, nové ústavy. Jsem za to moc rád,“ říká v rozhovoru pro UK Forum biochemik a genetik Václav Pačes, který sice většinu profesního života působil na Akademii věd ČR, ale s Univerzitou Karlovou je po celou dobu v těsném kontaktu, vlastně již od dětství.

Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy již více než rok existuje výzkumné centrum AnCER (Anchoring Center for Educational Research), které rozvíjí nové výzkumné metody v pedagogice. Zkoumá nejrůznější témata a snaží se o změnu vnímání pedagogického výzkumu jako nedílné součásti učitelské profese.

Netradiční zkušenosti si z postdoktorandského pobytu v Izraeli přiváží imunolog Jan Dobeš, který získal interní podporu Primus a od loňského roku vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř mikrobiální imunologie. „Izraelci se přirovnávají ke kaktusům – na povrchu pichlaví a tvrdí, ale uvnitř jsou dobráci – ochotní, otevření a velmi nápomocní,“ říká Dobeš v rozhovoru pro magazín Forum.