Odpolední sekci zahájil Daniel Frank, analytik Technologického centra Praha, který ukázal rostoucí roli České republiky v roli koordinátorů projektů. Zatímco v 7. rámcovém programu České republika figurovala v podílu koordinátorů až na 24. místě z 32 zapojených států, v následujícím rámcovém programu Horizon Europe 2020 už to bylo na 21. místě a v současném programu Horizont Evropa už je v těsném závěsu za inovačními lídry na 9. místě. V tomto se Česká republika vzdálila od ostatních zemí, které vstoupily do EU po roce 2000 (tzv. „widening countries”) a naopak se může srovnávat s inovačními lídry z původní evropské patnáctky. „Koordinování projektů je nejen záležitostí prestiže, ale i nástrojem, jak propagovat vlastní nápady a výzkum,” poznamenal Daniel Frank.
Lump sum financování – přinese opravdu zjednodušení dokladování?
Poté následovala přednáška Ulricha Genschela, vedoucího Sekce pro zjednodušení programu Horizon Europe v Evropské komisi, který přiblížil problematiku financování grantů pomocí tzv. „lump sum”, což lze přeložit jako „paušální částka”. Zmíněný způsob financovaní je založen na tom, že při předložení projektu je předložen ke schválení i detailní rozpočet, následně po schválení grantu už však není jeho čerpání dokladováno a kontrolováno jako v projektech, v nichž se dokládá skutečné čerpání (tzv. „actual costs grants”). Vyplacení dotace je vázáno pouze na splnění definovaných pracovních balíčků („work packages”).
Genschel ujistil, že se není třeba obávat, že by u grantů finacovaných pomocí paušální částky bylo vyšší riziko neuznání a neproplacení výdajů než u grantů, kde se dokladuje skutečné čerpání. Nebo že by „lump sum” financování vedlo k méně ambiciózním návrhům. Dosavadní praxe podle něj toto neukázala: 98,8 % požadované sumy bylo v dosavadních lump sump projektech proplaceno, 1,2 % bylo proplaceno částečně.
Genschel dále vysvětlil, že lump sum financování není vázáno na dosažení nějakých indikátorů (např. určitý počet publikací nebo patentů apod.), ale na odvedení práce. O tomto odvedení práce si stále musí příjemce vést určité doklady, např. výkazy práce, přístrojové deníky apod. Je však ponechána volnost v tom, jak budou tyto doklady vypadat, měly by respektovat zvyklosti v organizaci příjemce.
Lump sum projekty nepodléhají finančním auditům ze strany Evropské komise. Musí však dodržovat všechny zákony o finanční kontrole jako jiné granty a stále mohou podléhat auditům ze strany Evropského účetního dvora či OLAF.
V následující panelové diskuzi se k lump sum financování vyjádřila i Táňa Hálová Perglová z Technologické agentury České republiky (TA ČR), která vyjádřila přání, aby TA ČR taktéž mohl tuto metodu financování používat. Dle jejích slov to však neumožňuje legislativa, protože podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje (Zk. č. 130/2002 Sb.) musí TA ČR kontrolovat skutečné čerpání dotace. Výjimku připustila u tzv. nepřímých/režijních nákladů, které však nemohou tvořit více než 20 % dotace.
Novinka ve stanovování maximálních osobních výdajů
Genschel představil ještě jednu novinku, a to ve vykazování personálních nákladů, tzv. „personnel unit costs“. Tuto možnost mohou využít instituce u grantů s vykazováním skutečných nákladů („actual costs grants“). Výhodou metody má být, že denní sazba je stanovena předem a není pak už následně zpochybňována a přepočítávána. Personnel unit costs by tak měly dle Evropské komise přinést menší chybovost v grantech. Denní sazba se vypočítá tak, že se vezmou celkové personální náklady příjemce v předchozím finančním roce, podělí se počtem zaměstnanců, a toto číslo se dále podělí číslem 215 (počet pracovních dní). Tato denní sazba je pak ex-ante fixována. Přechod na „personnel unit costs“ je pro příjemce dobrovolný.
Evropská komise taktéž testuje dvojitě zaslepené hodnocení projektů, a to v prvním kole dvoukolového hodnocení. Zatím si nevyhodnotila přínosy a slabá místa tohoto hodnocení, po vyhodnocení tohoto pilotu zaujme stanovisko.
Následovala závěrečná panelová diskuze, v níž vystoupila Táňa Hálová Perglová z TA ČR, Lenka Bajarová z firmy AMIRES s.r.o., Ladislav Čoček z Masarykovy univerzity a Ulrich Genschel z Evropské komise, na kterého směřoval i dotaz jednoho účastníka z publika, který figuruje i jako hodnotitel projektů. Zmínil, že při hodnocení projektů mu chybí přímá zpětná vazba od Evropské komise, zda projekt, který hodnotil, byl podpořen či nikoli.
Poznamenal také, že by rád projekty hodnotil upřímně, tedy pokud nějaký projekt není kvalitní, aby to mohl otevřeně napsat a nemusel to opisovat slovy jako „projekt by mohl být lepší“. Ulrich Genschel na to reagoval, že toto je bohužel způsobeno naším legalistickým přístupem, kdy se výzkumníci odvolávají proti rozhodnutím poskytovatele a ten se tak preventivně chrání a nepoužívá formulace, které by mohly být ze strany žadatelů napadnuty.
Konference České dny pro evropský výzkum (CZEDER 2024) se uskutečnila v úterý 27. 2. 2024 v Praze, pořádalo ji Technologické centrum Praha ve spolupráci s MŠMT. Konferenci zahájil náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jaroslav Miller. Dopolední sekce byla zaměřena na ohlédnutí za první polovinou programu Horizont Evropa, aktivitami Společného výzkumného centra JRC a aktivitou České republiky. Vystoupila v ní zástupkyně Evropské komise Joanna Drake, zástupkyně Společného výzkumného centra JRC Salla Saastamoinen a Lucie Núňez Tayupanta z MŠMT. Následoval blok k otázce, jak využít inovační potenciál České republiky, v němž vystoupila předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková, náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace Pavel Doleček a člen Akademické rady AV ČR David Honys.
Na webových stránkách konference je možnost zhlédnout posterovou sekci.
Autor: Vladislava Vojtíšková (Vědavýzkum.cz)
