facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Mladá vědkyně získala prestižní Discovery Award za výzkum leukémie

14. 5. 2019
Mladá vědkyně získala prestižní Discovery Award za výzkum leukémie

Už více než dvacet let se při léčbě leukémií a lymfomů pocházejících z B-lymfocytů využívá látka rituximab, která cílí na molekulu s názvem CD20. Stále se ale neví, jakou funkci vlastně tato molekula má. Změnit se to snaží Gabriela Pavlasová, která pracuje v institutu CEITEC Masarykovy univerzity a na Interní hematonkologické klinice Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno.

pavlasova muni

V současnosti vědecký tým zkoumá, která nová léčiva by bylo nejlepší kombinovat s anti-CD20 monoklonálními protilátkami.

Za svou práci nedávno získala ocenění Discovery Award, kterou udílí už sedmým rokem společnost Novartis výzkumníkům do 40 let, kteří přispěli k medicínskému poznání. Doktorandka z výzkumné skupiny Marka Mráze ji získala v kategorii základní výzkum. Pavlasová v pětiletém výzkumu studovala s týmem dalších odborníků u molekuly CD20 její regulaci a funkci. „Molekula se využívá jako cíl monoklonálních protilátek, které se na ni naváží a nádorovou buňku zlikvidují,“ vysvětluje Pavlasová.

Tým, ve kterém vědkyně působí, se zaměřuje na studium CD20 zejména u chronické lymfocytární leukémie, což je onemocnění vyskytující se hlavně u starších pacientů, pro něž je typický různorodý průběh.

„I přes neustálé pokroky v léčebných postupech je toto onemocnění v současnosti stále nevyléčitelné. Věříme však, že případné pochopení funkce a mechanismu regulace CD20 je klíčové pro úspěšnou léčbu pacientů s touto diagnózou, a to zejména pro vývoj dalších nových a účinnějších anti-CD20 monoklonálních protilátek, případně pro návrh jejich vhodné kombinace s jinými účinnými léčivy,“ popisuje mladá vědkyně. 

Pavlasová je první autorkou dvou významných publikací, které se týkají nových poznatků o molekule. V první vědci ukázali, že buňky chronické lymfocytární leukémie mají na svém povrchu větší množství molekul CD20 ve chvíli, kdy migrují z lymfatických uzlin do krevního řečiště. Ve vloni zveřejněné práci pak tým expertů odhalil roli molekuly v signalizaci přes B-buněčný receptor (BCR), který u zdravých buněk stimuluje jejich množení.

U nádorových buněk je ale aktivace BCR nadměrná. Používané protilátka rituximab přitom likviduje přednostně buňky s vysokým počtem CD20 molekul a také s vysokou aktivitou BCR, což jsou nejagresivnější nádorové buňky chronické lymfocytární leukémie, a zřejmě proto je také tak účinná v boji s touto nemocí. V současnosti vědecký tým zkoumá, která nová léčiva by bylo nejlepší kombinovat s anti-CD20 monoklonálními protilátkami.

Gabriela Pavlasová vystudovala na Přírodovědecké fakultě MU obor molekulární biologie a genetika a v doktorském studiu pokračuje na Lékařské fakultě MU. Vyzdvihuje ocenění jako úspěch celého týmu, který je podle jejích slov velmi soudržný a funguje i mimo laboratoř. „Volný čas trávím nejčastěji aktivně s přáteli, což jsou současně i mí kolegové z laboratoře. Jezdíme na výlety, chodíme do divadla, na večeře nebo sportujeme," říká vědkyně.

Sama nejraději odpočívá u čtení beletrie. „Zaručený relax, kdy se oprostím od všech starostí spojených s prací, pro mě ale znamená jóga, kterou praktikuju několikrát do týdne,“ dodává s úsměvem.

 

Autorka: Ema Wiesnerová

Foto: Jitka Janů

Zdroj: Masarykova univerzita