facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Nový průzkum: Více než polovina postdoktorandů má obavy o budoucnost

13. 12. 2020
Nový průzkum: Více než polovina postdoktorandů má obavy o budoucnost

Jaké jsou pracovní podmínky, životní úroveň a vyhlídky postdoktorandů? Zatímco doktorskému studiu a jejich životním podmínkám se v posledních několika letech věnoval relativně dostatek pozornosti, postdoktorandi zůstavali spíše na okraji zájmu. To se snaží napravit nový výzkum časopisu Nature, který se na tuto skupinu zaměřil.

national cancer institute GlZv6YgCUyM unsplash

Lidé v této fázi vědecké kariéry přitom často čelí náročným výzvám, jako jsou nejisté pracovní podmínky, omezené množství trvalých pracovních pozic, dlouhé hodiny v laboratoři i požadavku velké míry flexibility za relativně malé finanční ohodnocení. Nový průzkum se tak snaží objasnit, co samotní postdoktorandi soudí o své vlastní pozici a svých pracovních podmínkách.

Průzkum vycházel z odpovědí více než 7 500 tisíc výzkumníků z více než 93 zemí světa. Většina z nich, celých 52 %, přitom působila v biomedicínských oborech, které se do značné míry opírají právě o práci doktorandů a postdoktorandů. Podle výsledků postdoci fungují v rámci krátkodobých pracovních poměrů. Typicky přitom pracují na několika projektech zároveň, zatímco si hledají dlouhodobý pracovní úvazek. 48 % dotázaných tímto způsobem funguje už alespoň třetí rok. Téměř třetina dotázaných už ukončila dva nebo tři takové krátkodobé pracovní úvazky. Situace postdoktorandů proto není nijak růžová. Více než čtvrtina dotazovaných vypověděla, že jsou nespokojení se svou současnou pozicí. Pro polovinu dotázaných postdoktorandů také uplynulý rok znamenal snížení spokojenosti v práci.

Pro postdoktorandy není specifická jen délka jejich úvazku, ale i charakter pracovního vztahu ke své domovské instituci nebo způsob, jak je jejich práce financovaná. Jenom 13 % postdoktorandů je zaměstnáno přímo domovskou institucí. Celých 40 % z nich financují agentury poskytující veřejné prostředky na výzkum. Dalších téměř 40 % je pak financováno z grantů, které se podařilo získat vedoucím jednotlivých skupin.

Postdoktorandy jako skupinu definuje mimo jiné vysoká míra mobility – 61 % dotázaných v současnosti pracovalo mimo domovskou zemi. Přestože jsou většinou motivováni a podporování v tom, aby získali pracovní úvazek v zahraničí, v pozdějších letech je stěhování z jedné země do druhé stále obtížnější.

Obtížné podmínky v této fázi kariéry dokládají i některé komentáře samotných postdoktorandů: „S postdoktorandy se nezachází jako s důležitou součástí akademické komunity. Nachází se někde v prostoru mezi ukončeným doktorátem a hledáním trvalé pracovní pozice, aniž by někam patřili nebo měli zastání,“  komentovala například v rámci dotazníku situaci doktorandů archeoložka z Dánska.

Obavy o budoucnost

Přestože univerzity po celém světě plánují kvůli očekávané ekonomické krizi zmrazit najímání nových výzkumníků, postdoktorandi neztrácejí ambici pokračovat v akademické dráze. Dvě třetiny dotázaných vidí svou budoucnost právě v akademickém prostředí, přičemž v Severní Americe a Evropě je toto číslo ještě vyšší – jedná se téměř o 80 % dotázaných.

Obavy o budoucnost zde nicméně existují. Téměř 32 % výzkumníků souhlasí s tím, že pracovní podmínky postdoktorandů jsou horší, než čekali. Jen 12 % bylo naopak pozitivně překvapeno. Nadpoloviční většina, 56 %, se také obává, že jejich kariéru do budoucna nečeká nic dobrého. A méně než polovina dotázaných by vědeckou kariéru doporučila svému mladšímu já, kdyby měli možnost sami sobě znovu poradit.

„Musíme znovu promyslet roli postdoků ve vědecké systému. Postdoktorští výzkumnici určitě nejsou za svou práci řádně odměňováni a v některých případech se s nimi zachází hůře než s doktorskými studenty. Postdokové přitom hrají ve výzkumu klíčovou roli a často jsou hnací silou na svých odděleních,“ vypověděl jeden biomedicínský výzkumník z Jižní Afriky.

Ne vše je ale černé. Přes 80 % dotázaných nachází uspokojení díky zájmu o svůj obor a skoro tři čtvrtiny jsou spokojení s úrovní nezávislosti, kterou jim práce poskytuje. Otázka spokojenosti také zásadně souvisí s oborem výzkumu. Zatímco v případě výzkumníků v ekologických oborech je v práci spokojeno přes 69 % procent dotázaných, fyzikové a postdoktorandi jsou v práci výrazně více nešťastní. S podmínkami práce je v těchto oborech spokojených jen 57 %, přičemž 28 % je vyloženě nespokojených.

Svou roli hraje také čas. Zatímco mladší postdoktorandi, ve věku 26 až 30 let, jsou s podmínkami relativně spokojení, starší ročníky jsou ze situace frustrovány výrazně více. Vliv také hraje to, kolik let už výzkumníci strávili v rámci postdoktorandské fáze kariéry.

Peníze se liší podle oborů

Velkým tématem pro postdoktorské výzkumníky je výše platového ohodnocení. Vzhledem k mohutným národním rozdílům ve vědeckých platech nabízí průzkum časopisu Nature v tomto směru jen omezenou perspektivu. Z výsledků nicméně vyplývá, že jen 40 % postdoktorandů se svým platem pohybuje v rozmezí 50 000–80 000 dolarů ročně. Tuto částku přitom doporučuje k hodnocení většina velkých západních agentur, které poskytují prostředky na výzkum. Dalších 38 % se platem pohybuje v rozmezí 30 000 až 49 000 dolarů ročně a 15 % dotázaných má méně než 30 000 dolarů. Nejlépe jsou na tom výzkumníci z Austrálie, z nich 84 % překročilo hranici 50 000 dolarů. V Evropě na takové finance dosáhlo jen 29 % dotázaných a v Asii to bylo pouze 13 %.

„Mám menší peníze, než je průměrný plat klauna ve Spojených státech (který je ročně asi 59 000 dolarů). To přitom není chyba mého vedoucího. Je to toxická tradice toho, že se v akademické sféře výrazně podplácí vysoce vzdělaní a trénovaní lidé. Proto opouštím akademické prostředí. Nechodil jsem deset let do školy, abych pak vydělával méně než klaun,“ komentoval platové podmínky fyzik ze Spojených států.

Některé obory jsou na tom lépe než jiné. Přes 63 % astronomů v průzkumu vypovědělo, že vydělávají více než 50 000 dolarů, což je největší podíl ze všech oborů. Těsná většina, 51 %, postdoktorandů z biomedicínských oborů se přes tuto hranici také dostane. Na takové peníze ale zase naopak dosáhne jen 43 % vědců ze sociálních věd a jenom 36 % postdoktorandů z ekologických oborů.

Výsledky celého průzkumu naleznete zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Nature (1, 2)