facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Slovenská věda volá po změně

7. 2. 2020
Slovenská věda volá po změně

Slovensko se již delší dobu potýká v oblasti výzkumu a vývoje s řadou problémů. Místní akademici se nyní spojili a chtějí vyvinout tlak na vládu – podle nich je potřebná celková změna národního systému výzkumu a vysokoškolského vzdělávání.

slovenská technická

Usilovat například chtějí o zlepšení výsledků země v programu Horizon Europe, stejně tak je v plánu pozastavit velký odliv slovenských vědců do zahraničí.

Tyto i mnohé další nápady zazněly na zasedání u kulatého stolu na půdě Slovenské technické univerzity dne 13. listopadu 2019 s názvem Návrhy na zlepšenie vedy, výskumu a vysokého školstva na Slovensku. Na úvod prezentoval předseda Učenej společnosti profesor Peter Moczo hlavní východiska pro zlepšení všech tří oblastí a označil momentální situaci za velmi závažnou, přičemž zdroje problémů uspořádal do dvou skupin.

Slovenskou vědu řídí 15 let starý zákon

První problém se týká špatného vztahu a podpory k vědě obecně. Jeden z argumentů pro tuto situaci je i zastaralý zákon (z roku 2005) o státní vědní politice. Dalším je absence pravidelného mezinárodního auditu výsledků výzkumu a celkově nízká finanční podpora vědě, výzkumu a vzdělávání. „Jsme opravdu dramaticky pozadu za zeměmi, které skutečně podporují vědu, výzkum a vzdělávání,“ řekl Moczo pro portál ScienceBusiness. Slovensko na výzkum nepřispívá nějak zvlášť významným podílem, podle údajů Eurostatu vynakládá země na výzkum a vývoj pouze 0,88 % svého HDP a ani ta část, kterou investuje, není rozdělena na základě kritérií excelence.

Na listopadovém zasedání řekl Pavol Sovák, rektor Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích, že financování vědy a výzkumu by nemělo být plošné, ale mělo by odpovídat schopnosti jednotlivých institucí využívat zdroje, tak aby byly v souladu se slovenským nebo evropským výzkumným prostorem.

Akademici tvrdí, že nový plánovaný zákon o výzkumu a vývoji by měl stanovit harmonogram pravidelných mezinárodních auditů slovenského financování výzkumu napříč univerzitami, nezávislými výzkumnými ústavy, ale také ústavy akademie. Audity by měly být „základem jasné hierarchické finanční podpory“, řekl Moczo.

Vědci odchází do zahraničí, doma jen těžko dosahují na prestižní granty

Druhá problémová oblast se týká předimenzované a nestratifikované sítě VŠ, stejně tak i předstírání vědecké kvality, uplatňování rovnostářství a potlačování zdravého konkurenčního a motivujícího prostředí.

To má za následek i rapidní „brain drain“ vědců. Nízké platy nutí mladé vědce k odchodu do zemí, kde je k dispozici více peněz na financování jejich práce. „Pokud nemají rodičovskou finanční podporu, jsou nuceni odejít navždy nebo na mnoho let, aby vydělali peníze, teprve pak uvažují o návratu,“ řekl Moczo. Rovněž připustil, že lepší platy nezastaví talent, který opouští zemi. Mnozí jsou také zklamáni tím, jak vědecký systém funguje obecně a že neexistuje konkurence.

Problémem je i malá šance na získání prestižních evropských grantů. „Zo všetkých spomeniem napríklad grant z Európskej výskumnej rady (ERC), kde Slovensko úspešné nie je. Momentálne máme dvoch takýchto „vedeckých Oscarov“, sú však od jedného vedca. Existujú samozrejme aj ďalšie slovenské výskumy, avšak veľkej väčšine sa zatiaľ nepodarilo zaujať mimo Slovenskej republiky,“ řekl pro web Euractiv.sk profesor Pavol Šajgalík, předseda Slovenské akademie věd. Na Slovensku totiž nefunguje žádný systém pro vyhledávání talentů. „Môžeme sa ísť pozrieť do susedných krajín ako Maďarsko, či Česká republika, kde takéto systémy už začali zavádzať. S vyhľadávaním a podporou extrémne talentovaných ľudí u nich prudko stúpla aj kvantita žiadostí o granty a s tým súvisiaca úspešnosť,“ dodává.

Na listopadovém setkání na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě se tak akademici shodli, že země potřebuje naléhavé přehodnocení svého systému podpory vědy, výzkumu a vysokoškolského vzdělávání. Zlepšit se tak musí hlavně organizace vědního sektoru a komunikace s vládou ohledně vypracování účinných zákonů – jedině tak se v budoucnu může dosáhnout konsensu o dlouhodobé koncepci financování ve třech výše zmíněných klíčových oblastech.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroje: ScienceBusiness, EURACTIV, Univerzita Komenského v Bratislavě

Foto: Wikipedia