facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Způsob výběru příštího prezidenta ERC se změní

21. 5. 2020
Způsob výběru příštího prezidenta ERC se změní

Dubnová rezignace prezidenta ERC Maura Ferrariho vyvolala v akademických kruzích značnou debatu. K odstoupení ho již dříve jednomyslně vyzvalo všech 19 členů vědecké rady ERC, kteří byli dlouhodobě nespokojeni s jeho působením. Nyní se několik vůdčích osobností evropské vědy snaží zlepšit způsob, jakým bude vybrán jeho nástupce.

drew beamer Se7vVKzYxTI unsplash

Po rezignaci vydala své prohlášení jak rada, tak sám Ferrari. Ten kritizuje špatnou koordinaci výzkumu nemoci Covid-19 a krátkozrakost vědecké rady ERC, zatímco její členové prohlásili, že nejenže Ferrari trávil málo času svou prací, ale ani ji příliš nerozuměl. Nyní se pozornost zaměřuje na výběr nového předsedy pro významnou výzkumnou agenturu Evropské komise. Šest předních evropských šéfů výzkumu při výběru požaduje především transparentnost. Martin Stratmann, prezident německé Max Planck Society, vydal prohlášení, v němž zhodnotil stávající výběrové řízení jako „nedostatečné“.

Ferrari měl jinou představu

Ferrariho úkolem bylo, „aby se jako předchozí prezidenti plně věnoval své funkci a spolu s vědeckou radou, agenturou a panely pomáhal tomu, aby ERC plnila co nejlépe úkol, ke kterému byla před více než deseti lety zřízena a udržela si své mimořádné renomé, které si za tu dobu vybudovala ve světě,“ uvedl v rozhovoru pro Vědaýzkum.cz člen vědecké rady ERC Tomáš Jungwirth. „Je jasné, že Ferrari měl vynikající životopis - je to jednoznačně dobrý vědec. Ale zjevně se také zdá, že pro tuto práci nebyl vhodný. Je důležité, abychom pochopili, co se stalo, aby k takové chybě nedošlo znovu,“ říká Antoine Petit, prezident francouzského Národního výzkumného centra CNRS. Podle Ivana Dvořáka, který rezignaci Maura Ferrariho komentoval na našem portále, byl Ferrari velmi úspěšný při řízení vědy a výzkumu na nejvyšších úrovních ve Spojených státech. „O komunikaci a řízení vědy měl však diametrálně jinou představu než „struktury EK“. Plyne z toho, že tyto ,komunikační a řídící mechanismy EK´ jsou jediné dobré a správné?“ táže se Dvořák. Sdílí také názor, že pokud nějaký manažer ve své funkci selže, je to i vina toho, kdo ho do této funkce jmenoval.

Prezidenta nevolí vědecká rada. Je nominován jinou nezávislou sedmičlennou komisí akademiků a vybírá ho Evropská komise. „Podle mého názoru úspěch a renomé ERC vděčí z velké části právě tomu, že je řízena nezávislou Vědeckou radou v čele s prezidentem, kterého nominují transparentním způsobem osobnosti z prostředí vědy a výzkumu,“ říká v dalším komentáři Tomáš Jungwirth. Jeden z faktorů, který podle něj mohl ovlivnit jinak dobře nastavený systém ERC, je nevhodné načasování. Předchozí prezident končil tehdy, kdy končil mandát i Evropské komisi, tudíž proces výběru probíhal pod přílišným časovým tlakem. Podle nastavených pravidel navíc mohla nominační komise vybírat jen z kandidátů, kteří se sami za sebe na post prezidenta ERC přihlásili.

Otevřenější způsob výběru i větší počet kandidátů

Právě to se má nyní změnit. O formulaci vhodného postupu při výběru šéfa ERC se pokusili zástupci předních vědeckých institucí ze skupiny států G6, mezi něž patří již výše zmínění Stratmann a Petit, dále ředitelé italských a španělských výzkumných organizací, a nakonec německých asociací výzkumných center Helmholtz Association a Leibniz Association. Podle nich musí být výzkumná rada zasvěcena a zapojena do dřívější fáze výběru kandidáta. „Potřebujeme prezidenta, který má opravdu dobré vztahy s vědeckou radou,“ řekl Petit. „Úlohou prezidenta není rozhodovat, co agentura dělá. Úlohou prezidenta je povzbuzovat lidi, aby spolupracovali a propagovali ERC - rozhodnutí však činí sama vědecká rada,“ dodává Petit. Další doporučovanou změnou je, aby byl celý postup otevřenější, včetně zveřejnění výběrových kroků a smluvních podmínek.

Další změna, kterou navrhuje rakouská vědkyně Helga Nowotny, jež byla do roku 2013 sama prezidentkou ERC, spočívá v tom, že by měla být počáteční skupina kandidátů mnohem početnější. Jména kandidátů by mohlo navrhnout přes 400 výzkumných organizací v EU. „Nominační komise by tedy podle názoru Vědecké rady měla mít napříště možnost vybírat z přihlášek zaslaných nejen samotnými uchazeči, ale i z institucí. A pokud se v daném kole neobjeví žádný kandidát, který by nade vší pochybnost splňoval kritéria pro prezidenta ERC, tak by měl být dán časový prostor na vyhlášení nového kola,“ dodává Jungwirth. Navýšen by měl být i počet konzultací o výběru mezi radou a komisařem, aby nebyl konečným seznamem kandidátů nikdo překvapen.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroje: ScienceBusiness (1, 2), Times Higer Education (1, 2)