CEITEC Masarykova univerzita tvoří špičkovou součást výzkumné infrastruktury, která byla vybudována v areálu Univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích. Poskytuje nejmodernější vybavení a optimální podmínky pro základní, ale i aplikovaný výzkum zejména v oblasti věd o živé přírodě. V CEITECu MU pracuje téměř 400 vědeckých pracovníků a pracovnic v rámci 29 výzkumných skupin. Základními výzkumnými oblastmi jsou strukturní biologie, genomika a proteomika rostlinných systémů, molekulární medicína a výzkum mozku a lidské mysli.
Jak CEITEC MU funguje personálně, nám v rozhovoru vysvětlil jeho ředitele, Jiří Nantl. „Pro nás je typický důraz na personální politiku. Hlavně v posledních pěti letech jsme vynaložili velké úsilí na to, abychom se vymanili z častého prokletí české i východoevropské vědy – a sice že všichni působí všude. Proto naši zaměstnanci ve většině případů pracují pouze u nás. To má řadu důsledků nejen pro financování, ale je to ohromně důležité i pro vnitřní život, kdy se kolegové mají čas potkávat a povídat si o vzájemné spolupráci, tudíž vzniká komunita, kde kvasí nové myšlenky. V českém prostředí se hodně vymykáme právě důrazem na HR politiku lidských zdrojů, kdy máme postaven velmi silný model autonomních výzkumných skupin, které stojí a padají se svými vedoucími – aktivně se snažíme vymýtit intelektuální inbreeding, dědičnost výzkumných týmů a podobně. Z toho vyplývá, že máme čas od času prostor udělat nábor juniorních skupin a máme ohromnou úspěšnost při získávání velkých evropských grantů, zejména v juniorní kategorii. Každým rokem podáváme až čtyři žádosti o grant ERC, přičemž v polovině případů dostaneme pozvání k interview, které už znamená vysokou míru pravděpodobnosti, že projekt bude zafinancován. Takže i díky naší personální politice se, troufám si říci, CEITEC stal nejlepším místem v ČR, kde rozjíždět samostatnou vědeckou kariéru."
Kdo bádá na CEITEC MU?
Vědcem, který na CEITEC MU bádá, je například biofyzik Robert Vácha. Ten se věnuje výzkumu peptidů, které mohou mít potenciálně antimikrobiální účinky. „Bakterie rezistentní na antibiotika způsobují více než 700 000 úmrtí ročně a prognóza je 10 milionů ročně v roce 2050. Navíc vznikají kmeny bakterií rezistentní na všechna dostupná antibiotika a mohly by vést k postantibiotické éře. Mým cílem je proto navrhnout zcela nové peptidy, které selektivně cílí a narušují membrány patogenů, ale ne membrány lidských buněk,“ popisuje svou práci Vácha.
Na CEITEC MU působí i Pavel Plevka, který je držitelem ERC i EMBO grantů. Získal také Cenu Neuron pro mladé vědce a v roce 2020 Cenu Wernera von Siemense za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu. Na začátku listopadu 2020 byl jmenován zástupcem ředitele pro výzkumnou infrastrukturu institutu CEITEC Masarykova univerzita.
Jako další zajímavou osobnost spojenou s CEITEC MU určitě můžeme zmínit také Marka Mráze. Ten pracoval jako post-doktorský pracovník na Mayo Clinic v laboratoři profesora Nowakowského a na UC San Diego v laboratoři profesora Kippse. V roce 2015 získal prestižní grant Evropské hematologické asociace, která podpořila jeho návrat na Masarykovu univerzitu. Je autorem více než 35 vědeckých publikací, získal prestižní ERC Starting grant a za svou práci dostal několik ocenění včetně Ceny Neuron, Ceny České onkologické společnosti nebo Ceny Discovery Award. V laboratoři, kterou na CEITEC MU vede, se věnuje především studiu molekulárních mechanismů patogeneze B buněčných malignit a možnostem cílené léčby u leukémií a lymfomů. Přečtěte si také rozhovor s tímto talentovaným vědcem.
Autor: Vědavýzkum.cz (SA)