facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Josef Kuthan: Aktuální financování vědy vedle výzkumu

21. 4. 2020
Josef Kuthan: Aktuální financování vědy vedle výzkumu

Soudobá koronavirová pandemie vede k zájmu veřejnosti nejen o všechny rozumné možnosti k jejímu zastavení nebo alespoň zpomalení, ale také o předpokládaný ekonomický propad ve vztahu k životní úrovni. Setkáváme se také se zjednodušenými úvahami, kdo za současnou situaci vlastně může.

Byli to snad přehnaně oceňovaní konzervativní vědci, kteří přes intensivní státní podporu zatím nehodlali svému bádání dát žádoucí směr? Nebo jde o nedostatečnou podporu nedoceněných, ale progresivních manažerů výzkumných týmů cíleně zaměřených právě na využívání všech dosavadních znalostí k vytváření harmonického soužití lidstva s okolní přírodou? Nebo nám zatím schází objektivní a nezaujatý pohled na skutečný stav věcí?

Podstata vědecké činnosti

Vědecká činnost se po celou dobu historie lidstva neodehrává uvnitř nějaké inertní bubliny nezávislé na okolí, ale v podmínkách, kterou jí daná politická moc umožňuje nebo alespoň trpí. Snad všechny vlády vyspělých států obvykle demonstrují svojí podporu bádání prostřednictvím rozpočtových položek typu „Věda a výzkum“ obvykle bez bližšího rozlišení těchto dvou navzájem souvisejících, ale přece jen odlišných aktivit. Typické pro skutečnou vědu je její v podstatě neurčující charakter spočívající v hledání nových jevů a souvislostí, ale také ve zpochybňování stávajících poznatků o světě ve všech oblastech jeho existence. Nemůže nést proto znaky jakýchkoliv politických programů ani společenského zřízení. Kritériem její úspěšnosti je jen uznávaný přínos k celosvětové „bance vědeckých znalostí“ a způsobů jejich získávání. Samy o sobě nejsou návodem na jejich využití ve společenské praxi. Úroveň a výsledky vědecké práce proto lze objektivně hodnotit výlučně zveřejňováním a posuzováním nových poznatků v odborných časopisech a knihách, jejichž jediným arbitrem úrovně jsou odborná veřejnost v příslušné oblasti a uznávané vědecké instituce. Spojovat přímo tradiční vědu pěstovanou na našich vysokých školách a na Akademii věd se soudobými pandemickými problémy je proto unáhlené, což se ale netýká zaměření a úspěchů zdejšího cíleného výzkumu s předpokládanými dopady ve společenské praxi.

Podstata výzkumné činnosti

Základem jakéhokoliv výzkumu je na rozdíl od vědy jeho určující charakter. Souvisí s vědou nejen tím, že obvykle vychází z jejích poznatků, ale v jeho průběhu může také docházet k odhalování hluchých míst v dosavadních znalostech a ke stimulaci dříve nezamýšleného bádání. Tato situace bývá typická pro základní výzkum vycházející převážně nebo zcela z dosud nevyužívaných poznatků ve zmíněné „bance vědeckých znalostí“. Přímá aplikace základního výzkumu je obvykle účelná jen v oblastech nevyžadujících hromadnou produkci a další technologie, které ještě nebyly jeho součástí. V tomto případě nezbytně navazuje aplikovaný výzkum již zahrnující tyto potřeby. Společným rysem výzkumu jakéhokoliv druhu je na rozdíl od prostého vědeckého bádání možnost bilance jeho ekonomických nároků a dopadů. Vládní rozpočtová položka „Věda a výzkum“ tedy určuje a hodnotí prakticky jen finanční prostředky pro samotný výzkum a podíl vědy je v ní zcela fiktivní. Výjimkou snad může být jen zmíněná situace, kdy základní výzkum stimuluje také hledání nových vědeckých poznatků, což se ovšem nedá předem zaručit. Mylná je proto rozšířená představa, že vědu lze podporovat hlavně prostřednictvím vypisovaných grantů, které ale vždy posuzují určující cíl financovaných aktivit, tedy jen výzkum, v příznivějším případě pouze ten základní. Odborné aktivity financované z grantových prostředků mají proto většinou jen výzkumný charakter a jejich nositele lze považovat především za výzkumníky, bez nichž by ale žádné vědecké poznatky nemohly být uváděny do společenské praxe. Podíl skutečných vědců na řešení různých výzkumných aktivit je zpravidla mnohem menší, než bývá běžně uváděno ve veřejných sdělovacích prostředcích orientujících se často jen podle titulů u jmen konkrétních osob. Za vědce jsou často považováni všichni, kteří se podílí na řešení některých cíleně financovaných výzkumných projektů. Ve veřejnosti je tak vyvoláván zkreslený dojem o příliš velkém počtu našich vědců, jejichž bádání nemá odpovídající společenský dopad.

Úloha státu

Tím, že stát na doporučení Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) podporuje de facto převážně cílený výzkum s očekávanými výsledky, tedy na konto vědy s výsledky nejistými, vnáší do něj prvky politické moci a aktuálních zájmů státní ekonomiky. Vznikají někdy konflikty mezi vládou a institucemi usilujícími o finanční podporu výlučně vědeckého bádání, jak jsme zažili i v nedávné naší minulosti při diskusi o efektivitě české Akademie věd. Státní financování prostřednictvím všech položek určených souhrnně pro vědu a výzkum obsahuje vedle adresné podpory výzkumu jen malé „rychle splasklé balónky“ určené skutečnému vědeckému bádání, které se vystřelují na zákonodárce jako dočasná kosmetická úprava příslušného dokumentu v době schvalování státního rozpočtu. Podle mého názoru adresné finance pro vědu by měly být v České republice stálými položkami jen pro ty katedry nebo ústavy veřejných vysokých škol a Akademie věd, které se podle doporučení příslušných výlučně vědeckých rad trvale věnují nezávislému bádání, působí na nich mezinárodně uznávané osobnosti a vychovávají studenty pro tvůrčí činnost v daném oboru. Předpokládané negativní ekonomické důsledky pandemie koronaviru by měly postihnout tyto dotace jen v co nejmenší míře. Je mnohem prozíravější oželet některé dočasné výzkumné projekty a pro ně často ad hoc sestavované výzkumné týmy než omezovat již stabilizované vědecké školy prokazatelné mezinárodní úrovně.

Podpora vědy soukromými subjekty

Je smutné, že v nynější době označované neskromně jako antropocén, kdy prý člověk nabývá svého soudobého postavení jen díky rozvoji vědeckého poznávání světa, je financování skutečné a nikoliv jen fiktivní vědy stále ve značné míře na bedrech nikoliv státních, ale soukromých iniciativ a zdrojů. Týká se to hlavně těch grantových agentur, které vnášejí do svobodného vědeckého bádání výlučně znaky cíleného výzkumu, včetně nezdravé soutěživosti, utajování a neustálé obavy o ztrátu finančních prostředků do budoucna. Spoléhání se jen na některé dotace zahraničních akademií věd, vědeckých společností a dary bohatých filantropů financujících pobyty zejména mladých vědců na významných univerzitních pracovištích není hodné možnostem mnoha vyspělých států, mezi něž Česká republika nesporně patří. Tito dárci sice pokračují v ušlechtilém pionýrském úsilí objevitele dynamitu Alfreda Nobela, ale jeho ceny původně určené pro podobné účely dnes již nabyly spíše charakteru prestižního ocenění významných a všeobecně uznávaných vědců. Tyto okolnosti bychom si měli uvědomit vždy, když při vyhřeznutí jakýchkoliv negativních společenských jevů a neúspěchů budeme při jejich překonávání hledat viníky hlavně mezi vědci. Ti by se ale zase nikdy neměli nechat povznášet do úlohy hlavních zachránců lidstva v době různých katastrof, jako je koronavirová pandemie, včetně hlavní odpovědností za jejich řešení.

 

Autor: Josef Kuthan


kuthanJosef Kuthan

je profesor pro obor organické chemie, nyní v důchodu. Působil na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze jako vysokoškolský učitel, vedoucí výzkumné skupiny, proděkan a prorektor. Během dlouhodobého pobytu experimentálně pracoval na Friedrich-Schiller-Universität Jena/Thüringen a externě přednášel na Albert-Ludwigs-Universität Freiburg im Breisgau. Člen New York Academy of Sciences, Spektroskopické společnosti Jana Marka Marci Praha, a nositel Strieborné medaile - Slovenská technická univerzita Bratislava a Pamětní medaile - Tesla-Výzkumný ústavu přístrojů jaderné techniky Přemyšlení u Prahy.