Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ministr Plaga apeluje na vysoké školy ve věci doktorandských stipendií

12. 2. 2018
Ministr Plaga apeluje na vysoké školy ve věci doktorandských stipendií

Ministr školství Robert Plaga chce podmínkám doktorského studia věnovat větší pozornost. Již před týdnem jsme avizovali, že v novém rozpisu rozpočtu pro vysoké školy došlo k plošnému navýšení částky určené na doktorandská stipendia. Kolik nakonec doktorand dostane, je na rozhodnutí jednotlivých škol. Ministr dnes vyzval vysoké školy, aby aktivizovaly i své dodatečné zdroje.

01

foto: MŠMT

Jak již informoval náš portál 3. 2. 2018, celková částka ze státního rozpočtu určená na doktorandská stipendia se navýšila o 400 milionů korun, tj. o 41,7 % oproti minulému roku. Tím se navýšil příspěvek roční částky poskytované státem na jedno stipendium v doktorském studiu o polovinu, tedy z 90 tisíc na 135 tisíc korun. Měsíčně se jedná o 11 250 Kč ve srovnání se 7 500 Kč v loňském roce.

Na dnešní tiskové konferenci konstatoval ministr školství Robert Plaga, že navýšením v nejvyšší možné míře se věc podařilo posunout správným směrem. Současně podotknul, že se jedná o příspěvek ministerstva, nikoliv o celou částku, kterou by měl doktorand dostávat. Navýšení příspěvku nicméně považuje za nezbytný signál pro to, aby se podmínky doktorských studentů zlepšily. Ministr Plaga věří, že pokud se podaří na vysokých školách najít pro doktorandy dodatečné zdroje, sníží se průměrná doba studia a také vysoké procento doktorandů, kteří studium předčasně opouštějí. Náměstek pro řízení sekce vysokého školstí, vědy a výzkumu Pavel Doleček dodal, že největším problémem je právě prodlužující se doba studia - studenti často přecházejí z prezenčního do kombinované formy studia a a pak studium nedokončí.

Předseda Studentské komory Rady vysokých škol (SK RVŠ) Michal Zima poděkoval předchozímu i současnému vedení ministerstva za plošné navýšení příspěvku a ocenil, že se dříve podceňovanému tématu dostalo více pozornosti. Dodal, že je teď díky autonomii pouze na vysokých školách samotných, aby do financování doktorandů zapojily dodatečné zdroje. Zima apeloval také na zástupce studentů v akademických senátech fakult a vysokých škol, aby na konečnou výši stipendií dohlédli.

Názory na zvýšení doktorandských stipendií se napříč akademickou obcí různí a vyvolávají mnohdy protichůdné reakce. Zeptali jsme se řady osobností, zástupců vysokých škol i doktorandů na jejich názory.

Co na to doktorandi?

Sami doktorandi sice plošné navýšení stipendií vítají, ale také upozorňují na roli autonomie vysokých škol, kterým stát způsob přerozdělení stipendií neurčuje. A také na úlohu školitelů: „Doktorand má možnost dalších příjmů ve formě stipendia nebo zapojením se do projektů svého školitele či úvazku na daném ústavu, pokud učí více hodin a takový úvazek mu poskytnou. Takový dodatečný příjem není ale zaručen všem doktorandům a zapojení do grantů svých školitelů často závisí na schopnostech a možnostech jednotlivého školitele,“ uvádí Eva Hnátková, členka předsednictva a koordinátorka pracovní skupiny „Doctoral Training“ v rámci Evropské Rady pro doktorandy a mladé výzkumné pracovníky (EURODOC).

Na problémy spojené se studentským statusem doktoranda upozorňuje i Kateřina Cidlinská, předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů (ČAD): „Zásadním problémem není jen nedůstojná výše průměrného stipendia, nýbrž samotný fakt, že mají prezenční doktorandi ze zákona nárok na zaplacení své práce jen formou stipendia, neboť mají status studenta, nikoli zaměstnance.“ Spíše než zvýšení stipendií proto ČAD považuje za klíčové změnit status doktorandů a spolu s ním systém jejich financování. „Předpokládáme, že povinnost vysokých škol zajistit každému prezenčnímu doktorandovi pracovní úvazek by vedla i k jejich zodpovědnějšímu přístupu k přijímání a vedení doktorandů a k jejich dizertačním projektům a tím pádem i k eliminaci fenoménu „mrtvých duší“, dodává Cidlinská, která byla také hostem dnešního pořadu České televize Studio 6, kde postoj doktorandů vysvětlovala.

Jak na stipendia pohlíží akademická obec?

Ilona Mauritzová, děkanka Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni, emeritní rektorka a místopředsedkyně podvýboru pro vědu a vysoké školy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se domnívá, že jde o krok správným směrem, protože v mnoha případech finanční prostředky, které mají doktorandi k dispozici, nejsou dodatečné. Současně ale dodává, „to nestačí a je nutné řešit postavení doktorandů systémově – například to, zda budou studenti nebo zaměstnanci“.

Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého v Olomouci, je toho názoru že, „zvýšení doktorandských stipendií je jednou, nikoliv jedinou podmínkou ke zvýšení kvality a efektivity postgraduálního vzdělávání v České republice. Ruku v ruce s tím musí jít snaha univerzit zavést vlastní systém kofinancování, omezit inbreeding, snížit drop out a přilákat do ČR více motivovaných doktorandů ze zahraničí. Tato opatření jsou klíčová, protože na nich do značné míry závisí budoucnost české vědy a výzkumu." V lednovém rozhovoru pro portál Vědavýzkum.cz Jaroslav Miller hovořil také o finančním partnerství státu a každé univerzity, kdy by vysoká škola nesla závazek dofinancování každého doktoranda. To by znamenalo, že by vysoké školy, fakulty a katedry s doktorandskými studiemi efektivněji nakládaly.

S názorem Jaroslava Millera souhlasí i prorektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Zdůrazňuje skutečnost, že budoucnost české vědy a výzkumu velkou měrou závisí na zkvalitnění postgraduálního vzdělávání. Dodává, že věda a výzkum nejsou samoúčelné a „významně ovlivní život každého z nás a celé společnosti v rámci změn spojených s průmyslovou revolucí 4.0. Buď bude Česká republika fungovat po boku vyspělých zemí v tempu nové průmyslové revoluce, anebo nikoliv – a to bude ovlivňovat každého člověka, který u nás žije“.

„Stávající stipendia doktorandů, pokud ti nepatří mezi excelentní studenty a nejsou zapojeni do řešení projektů svých školitelů, neodpovídají zrovna představě o finančním zajištění absolventa VŠ,“ podotýká Karel Melzoch, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Navýšení prostředků se na VŠCHT promítne do základního a pedagogického stipendia tak, aby dosahovalo výše 11 200 Kč za měsíc. Tuto částku budou mít garantovánu všichni doktorandi v prezenčním studiu po dobu 4 let za předpokladu, že se zapojí do pedagogické práce a v každém roce splní své studijní povinnosti. Kromě těchto prostředků mohou doktorandi získat další finanční podporu ve formě oborových či individuálních badatelských studentských grantů u Interní grantové agentury, kde se odrazí zejména jejich kvalita ve vědecko-výzkumné činnosti.

Na změny v doktorandském studiu se připravuje také Masarykova univerzita. „Masarykova univerzita chce vynikat a vyniká v mnoha vědních oborech a to se bez vynikajících doktorandů neobejde. Téměř bez výjimky jsou autory nebo spoluautory všech kvalitních publikací. Když se po ukončení studia dostanou na špičkové zahraniční instituce, jsou naši nejlepší vizitkou a univerzitě se to později mnohonásobně vrátí“, říká Petr Dvořák, prorektor pro výzkum. Podle něj je každé zvýšení stipendia dobrým krokem, ale nikoliv jediným. „Vyvíjíme tlak na to, abychom měli jenom kvalitní, ve výzkumu úspěšné školitele, kteří dokáží doktorandy správně motivovat, nabídnout jim silná témata a zvýšit jejich příjmy na důstojnou úroveň ze svých grantů“, zdůrazňuje Petr Dvořák.

Podle Jiřího Nantla, bývalého náměstka na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a dnes ředitele Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MUNI) v Brně plošné zvyšování stipendií všem doktorandům, respektive objemu peněz na stipendia, nic neřeší. Vše se může rozptýlit v systému a ničeho se tím nedosáhne. K tomu Jiří Nantl dodává: „Dlouhodobě je potřeba změnit systém financování doktorských stipendií tak, aby za to nesly odpovědnost jednotlivé instituce. Tím, že by prostředky musely získat z vlastních institucionálních zdrojů nebo z grantů, došlo by k přirozenému zlepšování podmínek a kvality doktorského studia a doktorandi by se koncentrovali na pracovištích se špičkovým vědeckým výkonem“.

 



Problematice doktorandského studia se věnovala loňská konference KRECon 2017: Mladá věda ještě žije – můžete se podívat na závěry a přenos.

O navýšení rozpočtu MŠMT o 400 milionů korun, ze kterých se měl navýšit příspěvek na stipendia studentů doktorských studijních programů, se hlasovalo i v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR v souvislosti se schvalováním státního rozpočtu na rok 2018. O průběhu schvalování státního rozpočtu a pozměňovacích návrzích v oblast vědy, výzkumu a vysokých škol jsme psali zde.

O tom, že méně než polovina doktorandů dokončuje svá studia úspěšně, psal na portále Vědavýzkum.cz Šimon Stiburek, který se tématu dlouhodobě věnuje.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS, AV)