Kromě diskuze publikace s názvem Česká ulička do otevřené budoucnosti, která mapuje systém podpory vědy a výzkumu v České republice a jeho úspěchy, došlo také na diskuzi hlavních kroků ve strategickém plánování nastavení financování vědy a výzkumu.

Klíčovým cílem, ke kterému by měla Česká republika směřovat, je navýšení množství soukromých prostředků investovaných do výzkumu a vývoje. I proto je tolik důležité podporovat aplikovaný výzkum. V současné době je poměr mezi státní podporou a financováním ze soukromých zdrojů přibližně 1:1. Pokud má být Česká republika i v budoucnu konkurenceschopná, měl by v roce 2024 tento poměr být 1,5 ze soukromých investic do výzkumu, vývoje a inovací ku 1 ze státní podpory. Odvětvím, do kterého se v současnosti ČR nejvíce investuje, je strojírenství-mechatronika a dále digitální ekonomika a digitální obsah.

Z prezentovaného průzkumu také vyplynulo, že v současné době pouze 12 % malých a středních firem spolupracuje s výzkumnými organizacemi a dalších 9 % má podobnou spolupráci v plánu. Nejčastěji  tyto firmy spolupracují s vysokými školami. Téměř 79 % malých či středních podniků ovšem s výzkumnou sférou nijak nespolupracuje a ani to nemá v budoucnu v plánu. K negativům spolupráce podle průzkumu patří riziko neúspěchu či zbytečné investice, zdlouhavost, finanční náročnost nebo také možnost odcizení výsledků výzkumu a vývoje.

Zásadním tématem, které se na kulatém diskutovalo, byla také problematika daňových odpočtů na podporu výzkumu a vývoje.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)