Akademie věd ČR
Akademie věd České republiky byla ustanovena v roce 1992 rozhodnutím České národní rady jako nástupnická organizace Československé akademie věd (ČSAV). V současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v Česku. AV ČR je financována především ze státního rozpočtu; zahrnuje 51 vědeckých ústavů, ve kterých pracuje asi 6400 zaměstnanců. Vrcholným orgánem je volený akademický sněm, který mj. volí předsedu Akademie věd se čtyřletým funkčním obdobím. Od března 2017 je předsedkyní Akademie věd profesorka Eva Zažímalová. http://www.avcr.cz/
Nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nastaví strategický směr české vědy a výzkumu na dlouhá desetiletí. Vytvoří dosud chybějící legislativní podmínky pro transfer znalostí a technologií a umožní tak rozvinout potenciál Akademie věd a dalších výzkumných organizací. Nezbytná bude i veřejná diskuse o nových Národních prioritách orientovaného výzkumu. Na úvod Akademického sněmu to dnes zdůraznila Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR.
Více než 100 expozic láká návštěvníky 7. ročníku Veletrhu vědy. Na největší vědecké akci v Česku se odborníci podělí o nejnovější vědecké poznatky a přesvědčí děti i dospělé, že věda je zábava. Veletrh vědy pořádá 8. až 10. června 2023 Akademie věd ČR na výstavišti PVA EXPO PRAHA. Vstup je tradičně zdarma.
Cévy, kůže, kosti a klouby dostávají během lidského života stále více zabrat. Tkáňová inženýrka Lucie Bačáková vymýšlí, čím poničené originály těchto částí těla co nejelegantněji nahradit. Jaká je podle ní budoucnost cevních nebo kloubních náhrad?
Počet výzkumníků se zvyšuje, podíl žen ve vědě ale přesto klesá. Kritéria institucí vědkyně-matky často jen obtížně naplňují, principu nepřímé diskriminace ale stále mnoho lidí nerozumí. I tyto poznatky zazněly na panelové diskuzi Gender a rovnost ve vědě – co ji podrývá a co jí prospívá, kterou pořádala Učená společnost ČR a Národní kontaktní centrum – gender a věda.
Narodil se v době Williama Shakespeara a dodnes proplouvá hlubokými vodami chladného oceánu. Žralok malohlavý je jedinečným tvorem na Zemi, dožívá se totiž více než 400 let. Nestává se často, aby tým českých molekulárních biologů a bioinformatiků lovil žraloka. Vlastně je to velmi podivuhodná představa. Přesto jde o reálný příběh loňské čtrnáctidenní expedice u islandského ostrova Heimaey.
Vztah žížal a mikroorganismů, nové metody v psychologii, středověká čínská poezie a tradiční česká i etnická hudba jsou témata, jimiž se zabývají významní experti a expertka navržení na čestné oborové medaile Akademie věd ČR. Ocenění převzali ve středu 8. března 2023 z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové.
Továrna na vědu. I tak se přezdívá Evropské jižní observatoři. Loni tato špičková vědecko-technická mezivládní organizace oslavila 60 let od svého založení. A s ní i čeští vědci, kteří se už 15 let účastní jejích výzkumů.
Výzkumy vědců z Akademie věd ČR mají leckdy cenu zlata. Jakou cenu jsou ale ochotni zaplatit badatelé za nedostatečnou obezřetnost? Výsledky výzkumů mohou neplánovaně, často nevědomky, posloužit jinému záměru, než který stál u jejich zrodu. Pokusy o manipulaci cizí mocí je ohrožen každý. Jak může vlivové působení ve vědě vypadat, a proč jej nepodceňovat, vysvětluje David Honys.
Význam vědeckých poznatků pro evropskou společnost roste. Dokazují to i aktivity Akademie věd ČR, která se aktivně zapojila do českého předsednictví Rady Evropské unie. Jaké akce její pracoviště připravila, jak byly úspěšné a co z nich může decizní sféra načerpat?
Dostanou se na místa, kam nemůže žádná jiná technika, jsou totiž malí jako viry. Zvládnou operaci oka, vyčistit vodu a vědci je připravují na léčbu rakoviny. Vývoji nanobotů se badatelé věnují už dvě desetiletí a zdá se, že například v biomedicíně o nich budeme slýchat čím dál častěji.
