Zobrazení položek podle značky: statistika

Stěží najdete mezinárodní oborové srovnání vědeckého publikačního výkonu, které bere v potaz rozdílné velikosti zemí, jejich ekonomický výkon a výdaje na vědu. A nevím o žádném, které by rozlišovalo mezi vlivným a zbytným výzkumem. Proto považuji naši novou aplikaci IDEA poměrně unikátní počin. Uživatelské podrobnosti si přečtete v tutoriálu - stačí točit kolečkem myši. V Lidovkách (13. 10. 2018) o tom teď vyšel článek Martina Rychlíka. Odpovědi na otázky, rozšířené o podrobnější vysvětlení a pár dokumentárních grafů přikládám.

Český statistický úřad již od roku 2008 ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví publikuje podrobné údaje o úrovni patentové aktivity na území České republiky. U příležitosti aktualizace dat za rok 2017 připravil shrnutí aktuálních údajů. Přečtěte si druhou část věnovanou patentové aktivitě na mezinárodní úrovni.

Podle European Innovation Scoreboard 2018 není Česko žádný inovační tygr, ale kočka Míca, která místo lovu inovací chodí žrát do misky od páníčků. Nízká míra inovačního potenciálu řadí Česko mezi mírné inovátory zemí jižní Evropy (Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko) a země bývalého východního resp. sovětského bloku, který svým způsobem právě na nedostatek inovačního potenciálu před cca 30 lety dojel. Konsekvence v oblasti ekonomického růstu byly již popsány jinde.

Český statistický úřad zveřejnil aktuální údaje o takzvané patentové statistice. Za rok 2017 bylo českým přihlašovatelům v Česku uděleno 606 patentů, což je o 69 méně než v roce 2016. Vrcholem byl rok 2013 – to bylo registrováno 983 patentových přihlášek.

Český statistický úřad již od roku 2008 ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví publikuje podrobné údaje o úrovni patentové aktivity na území České republiky. U příležitosti aktualizace dat za rok 2017 připravil shrnutí aktuálních dat, jehož první část si můžete přečíst zde.

Ve výročním hodnocení výzkumu a technologického vývoje Evropské unie byla Evropská komise pozitivní. Úspěšnost v programu Horizont 2020 do konce roku 2017 dosáhla výše asi 12 %. Většinu prostředků získaly členské státy. Pozitivní vývoj zaznamenala i genderová vyváženost nebo otevřený přístup k výsledkům bádání.

Inovační aktivita českých podniků v roce 2016 poprvé od ekonomické krize vzrostla, především díky rostoucímu úsilí malých podniků. Poprvé se také investovalo více do výzkumu a vývoje než do tzv. neznalostních inovací. Na průměr Evropské unie to ale zatím nestačí.

České firmy se na evropských výdajích na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru podílejí pouhým jedním procentem. Méně také využívají nepřímou daňovou podporu na VaV. Výzkum některých podniků se stává závislým na financování z veřejných zdrojů a z na sebe navazujících programů účelové podpory.

Šetření statistických úřadů přinášejí mnoho cenných údajů. Kromě toho, že se data využívají pro účely oficiálních statistik, jsou důležitá i pro výzkumníky. Například experti z IDEA CERGE-EI při Národohospodářském ústavu AV ČR je mohou aplikovat při vyhodnocování vládních politik, aby se nezakládaly jen na dojmech, ideologiích či lobbistických zájmech, ale na podložených důkazech.

Výpadek v čerpání prostředků z EU znamenal v roce 2016 výrazný meziroční propad výdajů na výzkum a vývoj (VaV). Ten se projevil především ve velkém poklesu investic do VaV ve veřejném sektoru a byl natolik výrazný, že ho nevyvážily ani trvale rostoucí výdaje na VaV v podnikatelské sféře.