Zobrazení položek podle značky: veřejná podpora

Od počátku listopadu letošního roku je k dispozici metodické doporučení, které na svém zasedání schválila Vláda ČR. Poskytuje návod, jak u výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur identifikovat činnosti hospodářské a nehospodářské povahy.  

Přelomový rozsudek Soudního dvora EU ve věci Kerkosand versus Komise přináší významný posun směrem k přísnějšímu posuzování statusu malého a středního podniku (MSP) a potírání obcházení zákona. Na výzkumné organizace to může mít dopad například při projektech spolupráce.

V tomto stručném zamyšlení se hodlám věnovat dvěma nešvarům při výkladu pravidel veřejné podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, se kterými jsem se nedávno setkal, a které dle mého názoru vycházejí z neznalosti základních principů práva Evropské unie (EU).

Aktuálně se celá řada výzkumných infrastruktur pořízených z prostředků EU fondů, zejména z prostředků OP Výzkum a vývoj pro inovace a OP Výzkum, vývoj a vzdělávání nachází nebo dostává do fáze provozu. Tento článek se zabývá právní regulací dopadající na užívání výzkumné infrastruktury – stručně shrnuje základní regulaci využívání těchto infrastruktur z pohledu pravidel veřejné podpory.

V současné době se v České republice věnuje značná pozornost otázkám souvisejícím s digitalizací, robotizací a automatizací, a v neposlední řadě i s problematikou umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI). Souvisí to nejen s bouřlivým rozvojem v této oblasti, ale i s tím, že tyto technologie budou stále více ovlivňovat technologický rozvoj v řadě odvětví hospodářství.

V současné době probíhá na Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) intenzivní diskuse nad materiálem s názvem Metodika identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur, kterou předložila Asociace výzkumných organizací (AVO) s podporou Akademie věd ČR a Svazu průmyslu a dopravy. Ve svém příspěvku bych se chtěl vyjádřit k nejproblematičtějším bodům celého dokumentu. 

Přímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v České republice vloni vzrostla o desetinu. Téměř polovina státních rozpočtových výdajů na VaV končí na vysokých školách. Český statistický úřad publikoval aktuální data o financování výzkumu a vývoje v ČR ze státního rozpočtu.

Technologická agentura ČR spolu se šesti partnery zve na společnou konferenci, jejímž tématem bude ucelený přehled možností podpory podnikání a jeho rozvoje jak v České republice, tak na zahraničních trzích. Konference se bude konat 31. 5. 2018 v Praze.

Český statistický úřad minulý týden publikoval souhrnné údaje o využívání nepřímé veřejné (daňové) podpory výzkumu a vývoje (dále VaV) v České republice v roce 2016. Kromě metodické části zaměřené na legislativu daňových odečtů VaV obsahuje publikace bohatou tabulkovou přílohu umožňující analyzovat využívání této podpory v soukromých podnicích a také porovnat daňovou podporu VaV s ostatními formami veřejné podpory. V příloze je uveden přehled daňové podpory VaV v zemích OECD.

Státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2016 částky bezmála 28 mld. korun a tvořily tak druhý největší zdroj financování výzkumu v ČR. Nejvíce prostředků u nás dlouhodobě vynakládá podnikatelský sektor. Český statistický úřad (ČSÚ) vydal na konci minulého roku publikaci o přímé veřejné podpoře výzkumu a vývoje.