Zobrazení položek podle značky: vysoké školy

„Na Univerzitě Komenského si asi nemyslí, že svobody různých subjektů by měly být rovnocenné,“ píše ve svém novém blogu Josef Hvorecký. Namísto komunikace a dialogu nad reformou terciárního vzdělávání vyzvali slovenští akademici zaměstnavatele na souboj.

Komentáře k žebříčkům vysokých škol sestavovaným různými organizacemi je vděčné téma pro novináře, kteří mají ovšem sklon k nekritickému přebírání závěrů těchto srovnání bez hlubšího pochopení metodik, na nichž jsou žebříčky postaveny.

Na konci května 2018 vyšel nový žebříček vysokých škol od společnosti Times Higher Education (THE). Tentokrát se soustředí na reputaci vysokých škol a od ostatních žebříčků se tak liší v metodologii. Výsledky potvrzují dominanci univerzit z USA, ty čínské si na rozdíl od ostatních žebříčků nepolepšily.

Spolupráce českých vysokých škol se soukromým sektorem je v porovnání s evropským průměrem značně nerozvinutá. V posledních letech se ale podmínky pro spolupráci stabilizovaly a postupně se zlepšují. V čem se spolupráce daří a jaké jsou její největší překážky?

U příležitosti slavnostní ceremonie Dies academicus na Masarykově univerzitě v Brně přednesl její rektor Mikuláš Bek projev, v němž zdůraznil zásadní roli univerzit v současné společnosti. Se svolením zde projev v plném znění uveřejňujeme.

Společnost Times Higher Education (THE) zveřejnila žebříček nejlepších vysokých škol THE New Europe 2018 ranking. Hodnotí vysoké školy v zemích, které vstoupily do Evropské unie od roku 2004. Česká republika má v top 10 hned tři zástupce.

Lidovými novinami zveřejněný údaj o výši loňské mzdy bývalé děkanky Fakulty stavební ČVUT v Praze opět rozvířil debatu o mzdách v českém vysokém školství. Vlastimil Růžička na to reaguje aktualizací své analýzy výročních zpráv o hospodaření veřejných vysokých škol z února 2017, kde se zaměřil právě na mzdy akademických pracovníků.

Velké vzrušení v české akademické obci, i mimo ni, vyvolala odměna děkanky fakulty stavební ČVUT v Praze. Pan rektor Jaroslav Miller se v diskusi hned přihlásil k větším personálním pravomocem rektorů, a že on by to tedy nedovolil. Ovšem děkani (což řada rektorů také bývala), ti zlotřilci, si dělají, co chtějí.

Velkou diskusi vyvolal článek v Lidových novinách ze čtvrtka 22. března 2018., který poukazuje na odměny bývalé děkanky stavební fakulty a současně prorektorky Českého vysokého učení technického v Praze. Té bylo za rok 2017 vyplaceno včetně odměn 5,5 milionu korun, což činí v průměru 445 tisíc měsíčně. Více o tom na Rádiu Zet hovořil Aleš Vlk.

Ve Velké Británii je již delší dobu významným tématem veřejné diskuse odměňování manažerů tamních univerzit. To má samozřejmě souvislost především s výší školného hrazeného studenty. Český kontext je jistě jiný, avšak nedávný článek Lidových novin (Superplat děkanky: 5,5 milionu za rok, LN 22.3.2018, str. 1 a 2) má potenciál otevřít podobnou debatu také u nás.