Zobrazení položek podle značky: vysoké školy

Zatímco české vysoké školy v letošním roce intenzivně řeší financování ze strany státu, kolegům na Slovensku se už v minulém roce podařilo přesvědčit politiky, že vysokému školství je třeba peníze přidat. Letos tak od státu dostanou na vzdělávání, vědu a sociální podporu studentů částku 481,8 milionu eur (asi 12,5 miliardy korun), což je o 19,8 milionu eur víc než v roce 2016.

Akademie věd ČR a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem spolu ve čtvrtek 19. října uzavřely Dohodu o spolupráci při uskutečňování doktorských studijních programů, která navazuje na novelu vysokoškolského zákona. Jde již o druhou podobnou dohodu mezi vysokou školou a Akademií věd.

Po dlouhých měsících nejistoty se rýsuje nová dohoda, která by umožnila setrvat Středoevropské univerzitě (CEU) v Budapešti. Představitelům CEU se podařilo uzavřít memorandum s Bard College v New Yorku, čímž by mohla naplnit podmínky setrvání v zemi.

Studenti vysokých škol se učí, že plagiátorství je jeden z nejvážnějších prohřešků vůči akademické etice. Akademická půda ve skutečnosti ale často trpí nedostatkem sebereflexe a akademici ze svého středu nejsou schopni vyloučit ty, kteří se takových krádeží dopouštějí. Jozef Hvorecký ukazuje, že na Slovensku mohou nejen pokračovat v akademické kariéře, ale také zahájit řízení ke jmenování profesorem.

V současnosti vrcholí jednání mezi veřejnými vysokými školami a vládou o tom, kolik peněz poputuje na terciární vzdělávání v příštím roce. Ať už dopadne výsledné řešení jakkoliv, blížící se parlamentní volby budou pro představitele vysokých škol znamenat znovunastolení otázky o dalším vývoji financování vysokého školství a vědy.

Idea Názorníku Researchjobs.cz je prostá – vybrané osobnosti odpovídají na konkrétní otázku, která se týká dění na akademické půdě a dění ve výzkumu, vývoji a inovacích – zejména (avšak nejen) v ČR. Druhá otázka Názorníku se opět týká doktorandů, tentokrát získávání zahraničních zkušeností:

V posledních letech napříč žebříčky stoupají asijské univerzity stále výš. V čem se ale zlepšují a jaké faktory stojí za jejich úspěchem? A proč naopak klesají tradičně silné regiony jako je Francie nebo Spojené státy? Portál Times Higher Education zveřejnil analýzu výsledků posledního žebříčku.

Rok pracovala Jana Římanová na plný úvazek a zároveň na svém doktorátu. Po roce oznámila školiteli, že končí. Důvod? Její stipendium činilo v prvním ročníku šest tisíc korun měsíčně. 

Idea Názorníku Researchjobs.cz je prostá – vybrané osobnosti odpovídají na konkrétní otázku, která se týká dění na akademické půdě a dění ve výzkumu, vývoji a inovacích – zejména (avšak nejen) v ČR. Historicky první otázka se týká neutěšené finanční situace doktorandů.

V roku 2007 malo 38 krajín svojich zástupcov medzi 500 najlepšími univerzitami sveta. V roku 2017 ich počet vzrástol na 45. USA, ktoré vtedy dominovali so 166 univerzitami, stále výrazne vedú, ale už majú iba 135 zástupcov.