Zobrazení položek podle značky: vysoké školy

Minulý týden byly zveřejněny výsledky mezinárodního srovnání vysokých škol QS World University Rankings by Subject 2017. Mezi českými institucemi se v něm nejčastěji umístily Univerzita Karlova, České vysoké učení technické v Praze a Akademie věd ČR.

V září loňského roku mě v Lidových novinách zaujaly dva příspěvky pozastavující se nad skandálně nízkými mzdami pracovníků Pedagogické a Filosofické fakulty Univerzity Karlovy (jejich autory byli doc. Hník a prof. Humpál). Na stejné téma napsal pod názvem „Tahle fakulta bude chudá“ rozsáhlý článek P. Zídek v příloze Orientace LN dne 6.6.2015.

Dnešná doba je turbulentná. Búrlivá atmosféra sa nevyhýba ani vysokým školám, zasahuje ich základy a núti ich premýšľať o šanciach na prežitie. Príčin neistôt je niekoľko. Mnohé sú globálne, ďalšie sú regionálne viazané. Všetky však majú jedno spoločné: vysoké školy nežijú v izolácii a nevyhnú sa spoločenským trendom, ktoré na ne doliehajú z vonkajšieho prostredia. Univerzity boli od svojho vzniku v centre spoločenského diania, ktorému sa nielen prispôsobovali, ale neraz ho aj významne ovplyvňovali. Nie náhodou už v stredoveku mali pozíciu „tretieho centra moci“ popri cirkvi a štáte.

The European IP Institutes Network (EIPIN) otevírá 15 plně hrazených PhD pozic ve výzkumu v oblasti duševního vlastnictví.

Pod záštitou Evropského regionu Dunaj Vltava se uskuteční již 9. Workshop Znalostní platformy „Kooperace vysokých škol“. Workshop proběhne v úterý 28. března na Odborné vysoké škole Horní Rakousko, Fakultě techniky a aplikovaných přírodních věd, v rakouském Welsu.

Dne 16. 2. 2017 se konalo 139. zasedání Pléna České konference rektorů (ČKR). Jednalo se o Metodice 17+, institucionální podpoře i navýšení alokace na excelentní výzkum.

"Mezi studenty už u nás dívky převažují, tvoří asi dvě třetiny," říká v rozhovoru Karel Melzoch, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze – VŠCHT, která si vaří i vlastní pivo Lachout. Řeč byla o prestižních věděckých týmech i vytížených budovách a nových prostorech.

Kvalita vysokého školství bývá posuzována počtem institucí terciárního vzdělávání, především univerzit, jejich umístěním v kvalitativních žebříčcích nebo úrovní výdajů na činnost vysokých škol. Tyto ukazatele svědčí o vyspělosti státu a jsou jedním ze základních předpokladů pro konkurenceschopnost jeho ekonomiky. Jaké jsou současné zdroje financování českých veřejných vysokých škol, jaká je pozice Česka v mezinárodním srovnání a jak financovat vysoké školy po skončení evropských dotací?

Letos se v dubnu v Budapešti uskuteční už třetí ročník konference CEHEC (Central European Higher Education Cooperation). Tentokrát s názvem Worry or Not - Higher Education in Central and Eastern Europe. Current Trends and Scenarios for the Near Future.

Ministerstvo školství se zničehonic začalo veřejně divit, že výzkum na jím financovaných vysokých školách není čím hodnotit. Zároveň vyjadřuje naivní naděje, že se situace v dohledné době může zásadně změnit. Ministerstvo sledovalo marnost snah o přípravu celonárodního hodnocení výzkumných organizací dost dlouho na to, aby pochopilo, že by se mělo ve věci hodnocení začít zařizovat po svém. Zákon o výzkumu mu to nabízí celou dobu a v Akademii věd ČR si mohlo vzít příklad, že když se chce tak to jde.