Tento cíl obnáší třeba i pomoc s hledáním zaměstnání v České republice či propojování vědeckých projektů napříč hranicemi. Aktuálně je v projektu zapojena bezmála stovka ukrajinských vědkyň a vědců.
„Životy nás všech ovlivnila válka na Ukrajině. My jsme věděli již od začátku, že chceme pomáhat dlouhodobě a koncepčně. Proto jsme se spojili s organizací Czexpats in Science, jejímiž členy je také mnoho našich stipendistů, a připravili tento projekt, který využívá synergie společného know-how a kontaktů,“ vysvětlil ředitel Bakala Foundation Václav Pecha. „Naším přáním je, abychom umožnili co největšímu počtu ukrajinských vědců pokračovat v jejich práci i v této pohnuté době a zároveň tak obohatili české vědecké prostředí.“
Koordinátor projektu je v každodenním kontaktu s ukrajinskými výzkumníky. Jejich potřeby jsou různé: od zajištění transportu z válkou sužované Ukrajiny či nalezení ubytování, přes zprostředkování práce v daném vědeckém oboru v Česku či jinde za hranicemi, až po integraci do nového akademického prostředí a společnosti, například formou jazykových kurzů. Někteří z různých důvodů nemohou opustit rodnou vlast a hledají možnosti spolupráce se zahraniční vědeckou institucí na dálku.
„Aktuálně jsme v kontaktu se zhruba stovkou ukrajinských vědkyň a vědců. Od spuštění projektu krátce po vypuknutí války se podařilo s naší asistencí zajistit práci v Česku již šestnácti z nich, dalších dvanáct nalezlo uplatnění v jiných zemích. Většinou se jednalo o umístění do veřejně vypsané pozice, v některých případech se podařilo vytvořit pozici na míru,“ uvedl Matouš Glanc, koordinátor projektu z Czexpats in Science.
„Jednou z našich dlouhodobých vizí je pomoci kultivovat české prostředí, aby se zde dělala věda světová, ambiciózní, otevřená myšlenkám i lidem ze všech koutů světa. V zapojení kolegyň a kolegů z Ukrajiny do českého vědeckého prostředí vidíme kromě pomoci konkrétním lidem zasaženým válkou také velkou příležitost k přiblížení se tomuto cíli,“ dodává Glanc.
Mezi tuzemskými institucemi, v nichž se zatím podařilo ukrajinské vědce umístit, jsou univerzity v Praze, Brně či Olomouci, veřejné výzkumné ústavy, ale také soukromé firmy působící ve výzkumu a vývoji. Po některých vědcích sáhly také instituce v Německu, Rakousku, Španělsku a dalších zemích. Organizátoři projektu i nadále počítají se spoluprací se zahraničím v případě, že by se v Česku konkrétní pozice nedařilo najít.
Pro ukrajinské vědce v Česku jsou v další fázi projektu plánovány aktivity, které usnadní jejich integraci do českého vědeckého prostředí. Vedle networkingových setkání a odborných přednášek je to i tzv. „buddy“ program, kdy je zahraničnímu vědci přidělen český kolega či kolegyně coby průvodce místním prostředím. „Pevně věříme, že se nám podaří aktivovat co nejvíce českých vědců a vědeckých institucí tak, aby zapojení ukrajinských vědců bylo co nejplynulejší a mělo přínos jak pro ně samotné, tak pro českou vědu,“ dodal Glanc.
Více o projektu a možnosti zapojení se do buddy programu najdete na webových stránkách projektu.
Foto: Vladimír Šigut
Zdroj: Bakala Foundation