Velká Británie má opustit Evropskou unii již 29. března příštího roku. Zatím však stále nejsou známy jasné parametry vzájemných vztahů po tomto datu. Britská vláda vedle vyjednávání rozvodové smlouvy - tzv. „Withdrawal Agreement“ - také vypracovala sadu dokumentů, které naznačují scénáře pro jednotlivé oblasti, v případě, že by k žádné dohodě nakonec nedošlo.
Podle serveru BBC News mohou být důsledky tzv. „no-deal brexitu“ pro britskou vědu velmi vážné. Britští vědci jsou totiž v získávání evropských financí mimořádně úspěšní. Dle odhadů analytiků plyne do Velké Británie asi 14 % evropských peněz určených na vědu. Konkrétně od roku 2014 čerpali Britové až 4,6 miliardy EUR z evropského programu na podporu vědy Horizon 2020.
Co bude po Brexitu?
Pokud by došlo k odchodu Velké Británie z Evropské unie bez dohody o další účasti na společném financování evropské vědy, mohla by si země svou účast v rámcovém programu zaplatit – obdobně jako to dělá již nyní třeba Izrael. Ke třem spojeným programům by však britští vědci mohli ztratit přístup úplně – dohromady přitom tvoří až 45 % prostředků na vědu, které Velká Británie z Evropy získává. Jedná se o prestižní granty Evropské výzkumné rady (ERC), program Marie Sklodowska Curie Actions (MSCA) na podporu vědecké mobility a nástroj pro malé a střední podniky SME Instrument. Ty jsou totiž určeny výhradně členům Evropské unie.
Jen ERC granty doposud přinesly britské vědě asi 1,3 miliardy EUR a dalších 0,7 miliardy přiteklo z programu MSCA. Ročně by tak Velká Británie mohla ztratit více než 500 milionů EUR. Na druhou stranu, někteří Britové vkládají větší naději v program Horizon Europe, který má po roce 2020 nahradit stávající Horizon 2020 a mohl by být k mimoevropským zemím otevřenější.
Také pro ostatní země by nemuselo být výhodné, pokud se spolu Velká Británie a Evropská unie nakonec nedohodnou. Konkrétné Česká republika by byla podle nedávné zprávy Svazu průmyslu a dopravy ČR pátou brexitem nejvíce postiženou zemí.
Na spolupráci Britům záleží
Přestože se to tak z některých zpráv může jevit, Britové, ani jejich zahraniční partneři v běžících projektech zatím nemají důvod k panice. Jak upozornil Otakar Fojt, britský vědecký atašé v Praze, britská vláda již dříve garantovala financovat britský podíl ve všech projektech v rámci programu Horizon 2020, které budou podány před odchodem z EU a přitom úspěšně projdou hodnotícím procesem, a to po celou dobu trvání těchto projektů.
Co bude s projekty podanými po 29. březnu 2019 se v tuto chvíli ještě neví. Britové nicméně kladou na zahraniční vědeckou spolupráci velký důraz a snaží se přesvědčovat evropské partnery o jejím oboustranném přínosu. Příkladem může být i letošní návštěva členů britské Královské společnosti v České republice. „Velká Británie sice opouští Evropskou unii, ale ne Evropu. A už dnes je v programu Horizont 2020 přes 380 společných projektů, kde spolu bádají české, britské a další týmy“ komentoval také stav česko-britské vědecké spolupráce nedávno Otakar Fojt pro Lidové noviny.
Britská vláda nadále věří, že k variantě brexitu bez jasně stanovených podmínek nakonec nedojde. Přesto však vypracovala technické zprávy, ve kterých nastiňuje scénáře jednotlivých oblastí, pokud by situace přece jen nastala. Doporučení pro Horizon 2020 a například také pro jaderný výzkum a Erasmus+ jsou k dispozici přímo na britském vládním serveru.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
