facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Nové evropské vědecké programy mají mít rozpočet přes 160 miliard EUR

27. 4. 2019
Nové evropské vědecké programy mají mít rozpočet přes 160 miliard EUR

Evropský parlament na svém posledním zasedání před květnovými volbami schválil řadu dohod s evropskými vládami, což umožnilo zahájit přípravné práce na čtyřech programech na podporu výzkumu a technologií. Žádný z programů však není finálně potvrzen. Klíčové detaily, zejména jejich rozpočty, bude Parlament schvalovat až v novém složení.

800px European Parliament Strasbourg Hemicycle Diliff

Evropská komise navrhla pro tyto čtyři programy celkový rozpočet ve výši 161,6 miliardy eur: 94,1 miliard eur by mělo jít na výzkum a vývoj v rámci programu Horizon Europe, 16 miliard eur na vesmírný program, 9,2 miliard eur na posílení digitalizace Evropy v programu Digital Europe a 42,3 miliard eur na program Connecting Europe na posílení infrastruktury, v němž jsou 3 miliardy eur vyčleněny na digitální infrastrukturu.

Díky hlasování v parlamentu může Komise nyní začít připravovat půdu pro zahájení těchto programů plánované na leden 2021. Rozpočty však projedná až nové složení Evropského parlamentu po květnových volbách. Vedle nejistoty nad tím, jak se noví poslanci postaví k financování evropského výzkumu, má navíc každý členský stát při hlasování o rozpočtu právo veta.

Čtyři výzkumné programy

Představy o celkové výši rozpočtu programu Horizon Europe se stále různí. Komise při jednání navrhla o 25,9 miliardy méně, než by chtěl investovat Evropský parlament. Evropské orgány však již uzavřely společnou dohodu nad obsahem rámcového programu. Podle ní by například 35 % jeho rozpočtu mělo připadnout na řešení změny klimatu, což z něj učiní „největší klimatický projekt na světě“, jak řekl Christian Ehler, jeden ze dvou zpravodajů programu.

Již jsme také informovali o tom, že v Praze by mělo být zřízeno sídlo nové vesmírné agentury. Ta bude mít za úkol mimo jiné zajistit spolupráci EU s Evropskou kosmickou agenturou. Vesmírný program Evropské unie bude nadále podporovat programy Galileo a EGNOS, globální a regionální systémy družicové navigace a program Copernicus. V neposlední řadě bude podpořen i program pro pozorování Země, stejně jako konkurenceschopnost a inovace v průmyslových odvětvích týkající se kosmu.

Cílem ambiciózního programu Digital Europe je posílit schopnosti Evropy v oblasti superpočítačů, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a digitálních dovedností i transformací. Program má zajistit široké využití a zavádění digitálních technologií napříč společností s cílem posílit vedoucí postavení evropských průmyslových technologií.

Čtvrté jednání o rozpočtu se týkalo nástroje pro propojení Evropy s názvem Connecting Europe (CEF), který má zajistit dále trvající rozvoj transevropských dopravních, energetických a telekomunikačních sítí.

Dohody neobsahují žádné podrobnosti o tom, jak budou tyto čtyři programy spolupracovat, ani pravidla účasti pro země, které nejsou členy EU, včetně Spojeného království po brexitu.

Jednalo se i o spolupráci s Ruskem

Parlament hlasoval i o obnovení dohody o spolupráci v oblasti vědy a techniky s Ruskem, která byla původně podepsána v roce 2000, ale v současné době je více méně nefunkční v důsledku špatných vztahů mezi Ruskem a EU. Konečné rozhodnutí o prodloužení platnosti dohody na dalších pět let má Evropská rada po konzultaci s Evropským parlamentem.

Volby do Parlamentu zformují výsledek Horizon Europe

Po volbách bude muset Výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti (JURI) hlasovat o změně, která se týká způsobu ukotvení rámcového programu ve smlouvách EU. Úprava, již požadovala Rada, zní tak, že by se Parlament vzdal své formální kontroly nad některými částmi programu výměnou za jiné ústupky. Nově zvolení poslanci by tento návrh mohli technicky odmítnout, to se však zdá velmi nepravděpodobné. Pokud by se tak přeci jen stalo, Rada by mohla celou záležitost odkázat k Evropskému soudnímu dvoru. Jako realističtější varianta se jeví ta, ve které by příští poslanci mohli zaujmout k financování programu vlažnější postoj, a to v případě, že by se voliči rozhodli pro takový Parlament, který nebude nakloněn utrácení veřejných peněz za velké evropské projekty.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroj: Evropský parlament, Sciencebusiness

Foto: Wikimedia