Právě jednání o podobě nového rámcového programu bude pravděpodobně tím nejdůležitějším, čím se bude muset Evropa na poli vědní politiky zabývat. Celá řada výzkumných institucí, organizací i členských států proto vydává svá stanoviska a doporučení k budoucí podobě devátého rámcového programu, například včetně německé Fraunhoferovy společnosti.

Akademie věd ČR svou pozici zveřejnila v červnu 2017. Podobně jako jiné instituce vyzdvihla roli grantů Evropské výzkumné rady (ERC) a programu Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) a upozornila tak na to, že dosavadní systém hodnocení mírně znevýhodňuje méně rozvinuté regiony v oblasti vědy a výzkumu, a že by to oba tyto nástroje měly do budoucna při hodnocení projektů více zohledňovat. Poziční dokument zároveň volá po zjednodušení a zachování jednotlivých nástrojů podpory s doporučením, že financování menších projektů je flexibilnější a nabízí vynikající výsledky při menší finanční i organizační zátěži.

Společné prohlášení Akademií věd zemí Visegrádské čtyřky především upozorňuje na nízkou účast těchto zemí v programech EU pro výzkum, vývoj a inovace. Jedním z důvodů je podle dokumentu i malé množství národních prostředků, ale podstatnou roli hraje právě i podoba jednotlivých nástrojů podpory, způsobů hodnocení projektů či administrativní zátěž, které výzkumníkům ze zemí Visegrádské čtyřky ztěžují situaci.

Mezi hlavní priority společného pozičního dokumentu tak patří navýšení rozpočtu, důraz na menší projektová konsorcia a excelenci jako klíčový princip výzkumných grantů. Důležitá je podpora výzkumných infrastruktur, rovnováha mezi základním a aplikovaným výzkumem a výraznější zapojení společenských a humanitních věd. Dokument také navrhuje zavést nová nařízení, která by výzkumníkům zapojeným v evropských projektech zajistila minimální úroveň příjmu. Celé prohlášení najdete zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Akademie věd ČR