Zobrazení položek podle značky: energetika
V Ostravě zkoumají využití geotermální energie
Jak získat energii z horninového prostředí pod povrchem Země a využít ho například pro vytápění budov? Touto otázkou se vědci na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava zabývají již dlouho, s příchodem Green Dealu, konfliktu na Ukrajině a energetickou krizí však společenská poptávka po jejich výsledcích výrazně narostla.
Magazín ECHO z produkce Technologického centra Praha se zaměřil na téma energeticky a environmentálně šetrných řešení a opatření aplikovaných velkou výzkumnou infrastrukturou ELI Beamlines. Na otázky ohledně přístupu k životnímu prostředí či energetice odpovídal Roman Hvězda, ředitel centra ELI Beamlines.
Americké zařízení NIF dosáhlo v prosinci minulého roku významného pokroku ve výzkumu jaderné fúze. Jakého přesně? V čem spočívá výzkum jaderné fúze a čím by mohly být jeho výsledky lidstvu prospěšné? Na to i na další otázky odpověděl pro portál Vědavýzkum.cz Ondřej Klimo z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.
Vědci z Ostravy budou řešit nízkouhlíkovou energetiku v Národním centru pro energetiku II
Cestu ze současné energetické krize, ale i řešení pro dlouhodobou energetickou nezávislost a udržitelnost v Česku s využitím nízkouhlíkových technologií budou hledat akademici ve spolupráci s komerčními partnery v rámci Národního centra pro energetiku II (NCE II). Projekt podpořila Technologická agentura ČR dotací přes 640 milionů korun.
Nejen tuzemským, ale i světovým primátem se mohou pochlubit odborníci z Výzkumného energetického centra (VEC), jedné ze součástí Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB–TUO. K dispozici mají unikátní výbuchovou komoru neboli výbuchový autokláv, v níž jako jediní mohou studovat parametry explozí i za nízkých teplot.
Rozkolísanost trhu s energiemi, obavy z nedostatku energetických zdrojů a zvyšování cen energií nezajímají pouze koncové spotřebitele napříč Evropou. Jde o naléhavé téma také pro výzkumné infrastruktury, jejichž provoz je velmi energeticky náročný. Jak jsou připraveny na nadcházející měsíce?
Světové vědecké týmy z Německa a Itálie spojí síly s výzkumníky z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO v novém projektu evropské výzvy TWINNING. Zaměří se především na využití nanomateriálů v oblasti získávání udržitelné a zelené energie. Rozpočet tříletého projektu činí zhruba 1,5 milionu eur.
V pátek 30. září 2022 se ve Strakově akademii konalo zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, jíž předsedá ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. K hlavním bodům jednání patřily volby do předsednictva Rady, energetický výzkum a Návrh na podporu velkých výzkumných infrastruktur na léta 2023–2027.
Filip Černoch: Deset měsíců mezi medvědy
Filip Černoch je politolog a na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně se věnuje energetice. Jeho hlavním výzkumným zájmem je energetická tranzice, tedy přechod od fosilních paliv k nízkouhlíkovým zdrojům energie. V září roku 2021 vyjel s Fulbrightovým stipendiem na prestižní univerzitu Dartmouth College.
Jaká je energetická budoucnost Česka? A jaké jsou silné stránky české vědy? Přečtěte si rozhovor s Ondřejem Novákem, vědcem z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT v Praze, který v rámci stipendia Komise J. Williama Fulbrighta vyjel na University of Tennessee v americkém městě Knoxville.