Univerzita v Cambridge má ve světě velice silné postavení. Může se pochlubit, že na ní působilo 96 nositelů Nobelovy ceny. A skvělé jsou i její úspěchy v oblasti komercializace vědy. Pro transfer technologií zřídila věhlasná univerzita dokonce samostatnou a velmi úspěšnou firmu. Měl jsem možnost nahlédnout do její kuchyně. Proto bych se s vámi rád podělil o několik postřehů, které pro tuzemskou akademickou sféru mohou být velmi inspirativní.

20. prosince 2017 bylo definitivně dokončeno hodnocení výzvy č. 19 Excelentní výzkum, bezpochyby nejnáročnější a také nejdůležitější výzvy OP VVV. Po zveřejnění prvního (částečného) i finálního seznamu projektů začali většinou neúspěšní žadatelé zpochybňovat proces hodnocení (naposledy 21. prosince 2017 v Lidových novinách). Považuji proto za nutné ze své pozice poskytnout vyjádření k jednotlivým argumentům a ukázat, že hodnocení bylo transparentní a byly vybrány ty projektové žádosti, které nejlépe naplňovaly zaměření a nastavení výzvy.

Vzhledem ke krátké diskuzi ohledně ostravského superpočítače, která proběhla 5. prosince 2017 na půdě Parlamentu České republiky při 3. jednání poslanecké sněmovny, a kterou otevřel bývalý poslanec a ministr financí Ivan Pilný, jsem se coby ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra rozhodl napsat tento komentář.

Idea Názorníku je prostá: vybrané osobnosti odpovídají na konkrétní otázku, která se týká dění na akademické půdě a dění ve výzkumu, vývoji a inovacích – zejména (avšak nejen) v ČR. Další otázka Názorníku se týká tématu, které v poslední době rezonuje s aktuálními diskusemi, mj. na konferenci KRECON 2017. Je v ČR doktorandů moc?

Idea Názorníku Researchjobs.cz je prostá – vybrané osobnosti odpovídají na konkrétní otázku, která se týká dění na akademické půdě a dění ve výzkumu, vývoji a inovacích – zejména (avšak nejen) v ČR. Druhá otázka Názorníku se opět týká doktorandů, tentokrát získávání zahraničních zkušeností:

Idea Názorníku Researchjobs.cz je prostá – vybrané osobnosti odpovídají na konkrétní otázku, která se týká dění na akademické půdě a dění ve výzkumu, vývoji a inovacích – zejména (avšak nejen) v ČR. Historicky první otázka se týká neutěšené finanční situace doktorandů.

Manažerský přístup k řízení projektů je nezbytný jak ve firmách, tak i ve výzkumných organizacích. Manažeři řídí a určují další vývoj jím svěřených organizací. To stejné platí o projektech, které musí být také manažersky řízeny. Vědečtí a výzkumní pracovníci mají ovšem často jiný pohled na význam slov „manažer“ a „manažerský přístup“ než zbytek veřejnosti.

Neúměrná administrativní zátěž a neschopnost najít odborníky, kteří by kvalifikovaně rozhodovali o financování vědy a výzkumu, paralyzují českou vědu. Za vším stojí stále více se prosazující manažerský přístup k řízení vědy, který však jde proti tomu, čím můžeme jako vědci obohatit společnost.

Že se o doktorandech píší nesmysly v diskusích na novinkách.cz je pochopitelné, většina diskutujících nemá ponětí, co takový doktorand vlastně dělá a nijak jim to nemám za zlé. Pokud však není obeznámen s reálným stavem doktorského vzdělávání a postavení doktorandů v ČR bývalý ministr školství a vedoucí akademický pracovník, trochu člověka zamrazí.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) na svém listopadovém zasedání schválila novou metodiku hodnocení výzkumu (tzv. Metodika 17+) a odeslala ji do meziresortního připomínkového řízení. Po mnoha letech diskusí a utracených mnoha desítkách milionů korun z evropských fondů (původní rozpočet tzv. IPn Metodika byl plánován na cca 110 mil. Kč) je konečně k dispozici oficiální dokument, který má být předložen ke schválení vládě. Všimněme si zde několika momentů, zejména z pohledu vysokých škol.