V České republice vznikly a byly uvedeny do provozu v minulých letech desítky výzkumných infrastruktur, ať už se jedná o velké výzkumné infrastruktury či regionální centra výzkumu a vývoje. Jaké faktory ovlivňují budoucí vývoj v této oblasti? A měl by se vůbec podporovat vznik nových výzkumných infrastruktur?

V České republice se ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi nedostatečně využívá nástrojů ochrany duševního vlastnictví, což se projevuje zejména nízkým počtem udělovaných národních a zahraničních patentů. Ochrana know-how a obchodního tajemství ve výzkumu a vývoji přitom může Česku pomoci v jeho cíli zařadit se mezi inovační lídry Evropy.

Aplikovaný výzkum není jen doménou přírodních a technických věd, stále častěji můžeme pozorovat poptávku po aplikovaném výzkumu v oblasti společenskovědní. Problematika aplikovaného výzkumu v této oblasti a jeho specifika však nastolují řadu otázek a bariér, které často brání v zapojení akademických pracovníků, výzkumníků a studentů veřejných vysokých škol.

Umělecké veřejné vysoké školy zaujímají spolu s vysokými školami zaměřenými na společensko-vědní a humanitní vědy speciální postavení uvnitř českého systému fungování a hodnocení vědy. Díky nízkému povědomí o umělecké činnosti a jejích formách jsou tyto výzkumné oblasti zcela mimo hlavní proud takzvaných „tvrdých oborů“. S příchodem implementace Metodiky 17+ je nutné si klást otázky, jaké dopady bude mít hodnocení v jejím rámci na tyto školy a jejich budoucí vývoj.

V nově zprovozněném blogu se Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého v Olomouci, vyjadřuje k aktuálním otázkám okolo dění na univerzitě. V aktuálním příspěvku Miller komentuje lidsky náročnou roli, kterou jako rektor musí absolvovat při vyhodnocování podnětů etické komise univerzity.

Profesor Václav Hořejší se ve svém blogu „Aféra v Olomouci – kde je pravda?“, ale i v dalších vyjádřeních, opírá o tvrzení bývalého studenta Čeňka Gregora a své vlastní dojmy. V „Reakci na reakci Radka Zbořila“ dokonce vznáší otázku, „Jak skutečně férově postupovat v situaci ostrého konfliktu mezi studentem a školitelem a potenciálně podjaté části komise?”.

Ve svém blogu „Aféra v Olomouci - kde je pravda?“ se Václav Hořejší vyjadřuje ke kauze manipulace s RTG-daty v článku Heřmánek et al. JACS 2007. Má obavy o etiku vědecké práce v tuzemsku i z možného poškození Čeňka Gregora, spoluautora práce v JACS a mého bývalého doktoranda, který údajně na pochybení upozornil během obhajoby jeho dizertační práce a mělo se mu za to dostat „odměny“ v podobě neudělení doktorského titulu.

V Lidových novinách ze dne 17. 8. 2019 vyšla reakce astrofyzika Jiřího Grygara na nedávný článek Jiřího Nantla Nature Index 2019 a co nám napovídá. Přinášíme ji v plném znění.

Před deseti lety si americký vysokoškolský knihovník Jeffrey Beall vytvořil první seznam časopisů a nakladatelů, kteří podle něj zneužívali open access publikování ke svému obohacení a nedodržovali zásady vědeckého publikování. Měl tehdy asi 18 položek. V roce 2017, kdy jej přestal udržovat a odešel do důchodu, jich bylo už několik stovek. V té době už se dávno vžil termín predátorské časopisy či nakladatelé.

V minulém vydání časopisu Ergo jsem psal o tom, že by Česko mělo být dostatečně ambiciózní v rozvoji umělé inteligence a tyto ambice promítnout do nové národní strategie. Dnes je již Národní strategie umělé inteligence na světě a cílevědomost ji rozhodně nelze upřít. Stejně tak je dostatečně konkrétní ve svých opatřeních a krocích, jak dosáhnout vytyčených cílů.