facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Analýza VaVaI v roce 2018

3. 1. 2020
Analýza VaVaI v roce 2018

Úřad vlády vypracoval každoroční Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2018. Vyplývá z ní, že ačkoliv výdaje v dlouhodobém měřítku rostou, některé problémy systému výzkumu a vývoje přetrvávají. Patří k nim malá účast v evropském rámcovém programu, genderové nerovnosti i nízká inovační výkonnost.

lupa

Analýzu, která je dle zákona 130/2002 Sb. každoročně zpracována Úřadem vlády, schválila Rada pro výzkum, vývoj a inovace na svém prosincovém zasedání. Je členěna do 8 kapitol popisujících klíčová témata systému VaVaI včetně zaměření na inovační výkonnost České republiky. Materiál obsahuje zhodnocení hlavních indikátorů a je důležitým podkladem pro připravovanou Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací 2021+.

V úvodu analýzy se konstatuje dlouhodobý růst výdajů na výzkum a vývoj v Česku, které v roce 2018 dosáhly výše 102,8 miliard korun a vzrostly na 1,93 % HDP. Statistické údaje vycházejí zejména z šetření Českého statistického úřadu zveřejněných na podzim minulého roku (psali jsme například zde, zde a zde).

Plánované výdaje na VaVaI ze státního rozpočtu na rok 2019 jsou 35,96 mld. Kč a na rok 2020 by mohly dosáhnout 36,97 mld. Kč, což je dle predikce zveřejněné Ministerstvem financí v listopadu 2019 0,64 % HDP v roce 2019 a 0,63 % HDP v roce 2020.

Analýza zmiňuje probíhající změnu systému hodnocení výzkumných organizací (Metodika 2017+) a s ní související tzv. malou technickou novelu zákona č. 130/2002 Sb., kterou v listopadu schválili poslanci.

Hlavní kapitoly analýzy se věnují postupně finančním tokům ve výzkumu a vývoji, financování výzkumu prostřednictvím státního rozpočtu, podpoře VaV z evropských zdrojů, implementaci Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR, lidským zdrojům ve VaV, výzkumným infrastrukturám a centrům VaV, výsledkům výzkumu a vývoje a konečně inovační výkonnosti české ekonomiky a jejímu mezinárodnímu srovnání. V úvodu jsou přehledně shrnuty nejvýznamnější závěry těchto kapitol, které jsou ve výkladové části podrobně komentovány a doplněny grafickými výstupy.

Vybrané závěry:

    • V mezinárodním srovnání ČR mírně zaostává za evropským průměrem z hlediska GERD v přepočtu na HDP, na druhou stranu mezi roky 2009 a 2018 vzrostla Intenzita výzkumu a vývoje (GERD jako % HDP) v ČR nejvíce ze všech nových členských států EU, a to o 0,55 p. b.
    • Podnikatelské zdroje jsou téměř výhradně využívány k financování VaV v podnikatelském sektoru, podpora veřejného VaV z tuzemských podnikatelských zdrojů je velmi malá.
    • V podnikatelském sektoru převážnou část (66 %) finančních prostředků na VaV v roce 2018 utratily soukromé podniky pod zahraniční kontrolou.
    • Zahraniční veřejné zdroje představují významnou složku financování českého výzkumu a vývoje, v případě ČR jsou tvořeny zejména příjmy ze strukturálních fondů EU.
    • ČR se stále řadí mezi členské státy EU s nejmenší účastí v rámcovém programu Horizon 2020. (ČR dosáhla na finanční podporu ve výši 7,3 mld. Kč při celkové projektové úspěšnosti 14,6 %, zatímco Rakousko získalo podporu 31,3 mld. Kč při celkové projektové úspěšnosti 16,7 %).
    • Na konci roku 2018 pracovalo v ČR více než 113 tisíc osob, které se v rámci svého zaměstnání plně nebo částečně věnují VaV. Jedná se o meziroční růst počtu zaměstnanců ve VaV o 5,3 %.
    • Stále trvá genderová nevyváženost výzkumných pracovníků ve všech sektorech. Podíl žen na výzkumných pracovnících ČR se pohybuje pouze okolo 25 %.
    • Pozitivní situace z genderového hlediska není ani v jednotlivých stupních ideální vědecké dráhy. Zatímco v počtu studentů i absolventů magisterského studia mají větší zastoupení ženy, u počtu studentů a absolventů doktorského studia mají jasnou převahu muži.
    • Čeští autoři nejvíce spolupracují s autory z Německa, pak s kolegy z USA a Velké Británie.
    • ČR podle složeného indikátoru inovativnosti ekonomiky, tzv. Summary Innovation Index (SII) patří do skupiny „Moderate Innovators“, tzn. do třetí skupiny ze čtyř. Do stejné skupiny například Polsko, Maďarsko nebo Itálie.

Vybraná doporučení

Na základě provedené analýzy Rada pro výzkum, vývoj a inovace doporučuje realizovat či pokračovat v realizaci níže uvedených strategických doporučení:

    • Ve vazbě na nový způsob hodnocení výzkumných organizací akcentující kvalitu výstupů a jejich využitelnost v inovacích finančně stabilizovat výzkumné organizace posílením dlouhodobé institucionální složky státního rozpočtu na VaVaI vůči účelové podpoře.
    • Při podpoře výzkumu, vývoje a inovací ze státního rozpočtu klást větší důraz na výzkum a vývoj v zásadních / přelomových oblastech jednotlivých vědních oborů, jejichž výsledky bude vhodné mezinárodně chránit.
    • Analyzovat přínosy jednotlivých nástrojů finanční podpory a výstupy analýz používat k jejich optimalizaci, čehož může být z části dosaženo důslednou implementací nového způsobu hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, čímž dojde k eliminaci negativních dopadů hodnocení na systém výzkumu a vývoje, které vyvolávaly všechny dosavadní způsoby hodnocení.
    • Provést takové intervence, které budou české výzkumné organizace (vědecké týmy) motivovat k vyšší účasti v evropských a dalších mezinárodních programech VaVaI, a to zejména v rámcových programech EU (Horizon Europe).
    • Podporovat budování vztahů se zahraničními partnery a vytvářet dlouhodobé vazby na špičková vědecká pracoviště.
    • Zaměřit se v analýzách podrobněji na vazby mezi podnikatelskými subjekty a výzkumnými subjekty veřejného charakteru (vysokými školami, ústavy Akademie věd, resortními výzkumnými pracovišti), se zvláštním zřetelem na společenský a hospodářský růst (včetně zaměstnanosti v technologicky vyspělých oborech s odpovídajícím růstem reálných mezd).
    • Zaměřit se na odstranění nedostatků v oblasti lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a s tím související odstraňovaní genderové nerovnosti, podporovat udržitelnost vědeckých kariér zlepšením podmínek slučitelnosti rodinného a profesního života, vytvořit podmínky pro setrvání žen ve výzkumném prostředí, motivovat absolventy v pokračování ve vědecké činnosti.
    • Při plánování finančních prostředků na provoz a další rozvoj výzkumných infrastruktur klást důraz na složku institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací.
    • Využít potenciál center VaV vybudovaných z prostředků SF EU (zejména OP VaVpI) jako základnu pro dlouhodobou spolupráci v aplikovaném výzkumu.
    • Realizovat opatření podporující zvyšování kvality publikačních výstupů a internacionalizaci zejména v základním výzkumu.
    • Realizovat opatření motivující výzkumné organizace k provádění aplikovaného výzkumu, což by se mělo projevit nárůstem poměru aplikovaných výsledků vůči publikačním.
    • Věnovat se hlouběji problematice duševního vlastnictví a nastavit podmínky pro výzkumné organizace potažmo pro vědecká pracoviště, aby byly dostatečně motivovány k efektivní licenční politice a tím v budoucnu přispět k růstu výnosů z prodeje licencí patentů, ve kterých ČR značně zaostává.
    • Pokračovat v odstraňování hlavních bariér inovačního pokroku v ČR v podobě nízkých investic rizikového kapitálu, nízkého využití ochrany duševního vlastnictví formou mezinárodních patentů, nedostatků v oblasti lidských zdrojů (zaměření vzdělávání, kariérní řády) a následně podporovat využívání dalších forem finančních nástrojů, včetně záruk, zvýhodněných úvěrů apod. pro rozvoj inovačních aktivit.
Dokument Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2018 musí nyní ještě schválit vláda, následně bude uveřejněn na stránkách RVVI zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: Úřad vlády