facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Jakub Zeman: Jak přilákat talentované postdoky do České republiky

4. 11. 2021
Jakub Zeman: Jak přilákat talentované postdoky do České republiky

O přípravě projektových návrhů a možnostech, jak přilákat talentované postdoky do České republiky, hovořil časopis ECHO s Jakubem Zemanem, který působí od roku 2011 na Masarykově univerzitě (MU) v oblasti podpory přípravy mezinárodních projektů. Díky projektu IMPROVE přešel z CEITEC MU do grantového oddělení Odboru výzkumu Rektorátu MU.

Jakub Zeman se specializuje  na projekty mezinárodní mobility MSCA. Konzultoval několik desítek individuální návrhů MSCA (například projekty DEBRASA, QuinADAR, ITRABAE, DemGeO) a také čtyři úspěšné návrhy koordinovaných projektů MSCA-RISE (CoBeN, RNADIAGON, InterTAU, CONQUES).

mantas hesthaven g1WdcKcV3w unsplash

Jaké jsou podle vašeho názoru nejčastější důvody, proč se rozhodnou zahraniční výzkumné pracovnice a pracovníci, případně Češky a Češi vracející se ze studií či pracovních pobytů zpátky domů, řešit projekt na Masarykově univerzitě, a obecněji v České republice? Je pro ně Česká republika dostatečně atraktivní destinací v porovnání s ostatními (západo)evropskými zeměmi?

Data o uchazečích přicházejících do České republiky nemám, jen určitý přehled o těch, kteří přicházejí v posledních letech na MU. U těch, kteří pocházejí z České republiky, bývají patrné důvody rodinné a touha vrátit se domů. Tato motivace však možná zastiňuje motivaci, kterou často vidíme u zahraničních uchazečů, a tou je možnost spolupráce s konkrétním supervizorem, týmem či pracovištěm. Tím nechci říct, že jde vždy o jejich první volbu, byť i to se stává. Rozhodnutí o hostitelské instituci jistě předchází srovnání vlastního zaměření, ambicí, zkušeností a schopností s profilem instituce. Podobné zhodnocení dělá bezpochyby i budoucí supervizor o uchazečkách a uchazečích. Je každopádně důležité uvědomit si, že mladí vědci sem opravdu často přicházejí za kvalitním seniorním vědcem či vědkyní a věří, že spolupráce s nimi je posune vytouženým směrem. Někdy to podceňujeme, nevěříme si, ale skutečně má smysl končící doktorandy či postdoky oslovovat a nabízet jim možnost napsat s českou institucí MSCA-PF. Jsem často ohromen kvalitami vědců napříč MU, které v posledních dvou letech víc poznávám, a divím se, že nemají víc mezinárodních grantů. Je tu velký potenciál a ten je jistě i mimo MU. Zároveň si však nemyslím, že je Česká republika vědecky a kulturně dostatečně atraktivní destinací v porovnání se západoevropskými zeměmi. Myslím si, že jako celek taková není a ani tak není zvenku vnímána. To ale vůbec neznamená, že tu nejsou vynikající osobnosti, týmy, infrastruktury…

Jak konkrétně podporujete žadatele o individuální granty MSCA na Masarykově univerzitě?

Základem je poskytování obecných informací prostřednictvím seminářů. Při nich informujeme i o realizovaných projektech – díky tomu grant přestane být tak anonymní a cizí. Vysvětlujeme cíle programu MSCA a přibližujeme, v čem se liší od obvyklých vědeckých grantů. Bez pochopení a přijetí cílů a specifik MSCA není možné projekt dobře koncipovat a napsat. Zájemce informujeme také o informačních dnech a workshopech Technologického centra AV ČR. Vážní zájemci, kteří se rozhodnout psát projekt, můžou navštívit dvoudenní workshop, kde se věnujeme jednotlivým částem projektu do hloubky. Účastníci vypracovávají konkrétní úkoly a svou práci sdílejí, dávají si zpětnou vazbu, navzájem se inspirují. Odcházejí se štosem nákresů, poznámek, otázek a úkolů. A hlavně – začínají skutečně psát. Letos jsme dělali jak on-site, tak také on-line verzi workshopu, která překvapivě dobře fungovala. Na workshop navazují individuální konzultace, optimálně doplněné společnými sezeními se supervizory – takové schůzky urychlují přípravu, zvyšují kvalitu návrhů i šanci na úspěch a šetří čas a energii všem. Konzultace probíhají současně s opakovaným čtením a komentováním projektového návrhu. Dovednost konzultovat text MSCA se snažíme postupně rozvíjet u pracovníků projektové podpory na fakultách, protože množství návrhů roste a centrálně nelze všem věnovat takovou péči, jaké je třeba. Nově nejspíš nabídneme i následný workshop, na němž budou uchazeči po několika týdnech práce sdílet s ostatními své návrhy. Máme za sebou „pilotní“ verzi realizovanou ve spolupráci s Ústavem organické chemie  a biochemie (ÚOCHB) právě u nich. Byl to skvělý nápad jednoho z účastníků červnového primárního workshopu na ÚOCHB. Za další nezbytný krok pro zlepšení přípravy MSCA, který snad časem uděláme, považuji zapojení hodnotitelů MSCA – vidění vědce-hodnotitele a konzultanta se doplňují a do určité míry také reprezentují složení skupiny hodnotitelů.

Existují nějaká doporučení týkající se podpory žadatelů, kterými by se mohly inspirovat i další české univerzity a výzkumné instituce?

Tyto aktivity lze určitě doporučit i jiným univerzitám a institucím. Nicméně různá pracoviště mají různé podmínky a možnosti – a to je samo o sobě inspirativní. Například v menších institucích, kde je soudržná vědecká komunita zaměřená na jednu oblast vědy, může být dobré usměrnit poměrně přirozeně probíhající výměnu zkušeností mezi zkušenějšími a mladšími vědci. Obecně se mi ukazuje, že menší celky – malá centra nebo týmy –, které se rozhodnou jít do MSCA, si obyčejně najdou svoji cestu a dokážou psát velmi solidní návrhy. Mým úkolem je mj. zkusit přenést to nejlepší z jejich zkušeností na jiné části univerzity.

Na portálu Vědavýzkum.cz se objevují již několik měsíců zajímavé rozhovory (např. zde) s řešiteli projektů podpořených v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Mohl byste prosím našim čtenářům poodhalit, kdo stál u zrodu myšlenky, a přiblížit tuto iniciativu, v čem spočívá a co je cílem?

Myšlenka se zrodila u nás na Odboru výzkumu. Kolega Ondra Hradil, kterého mnozí znají hlavně jako jedinečného experta na velké výzkumné infrastruktury, podporuje nejrůznější synergie, takže ho nadchla i mnou neuměle a lokálně propagovaná synergie mezi MSCA-IF a MSCA OP VVV (resp. MSCA-PF a OP JAK), proto se spojil s kolegyněmi z Kanceláře Akademie věd a Technologického centra. Cílem rozhovorů, které díky jeho organizačnímu úsilí a práci redakce vedavyzkum.cz v čele s Alešem Vlkem vycházejí právě na tomto portálu, je široké zviditelnění jak individuálních projektů MSCA, tak operačního programu, který financuje nefinancované, leč kvalitní projekty, které neformálně nazýváme „MSCA CZ“. Takto si představuji skutečně účinný nástroj podpory zapojování českých vědkyň a vědců do mezinárodních projektů. Říká totiž: „Chcete finance na postdoka z MSCA OP JAK? Dobře, ale podejte si nejprve návrh do MSCA-PF, který obdrží alespoň 70% skóre. Zároveň přátelsky říká: „Připadá vám MSCA-PF nedosažitelné, ztráta času a energie? Přesto to zkuste – je tu totiž řádově dosažitelnější financování z OP JAK“. Takto se můžeme učit psát evropské projekty, aniž bychom zažívali jen pocity marného úsilí. Zůstáváme motivovaní, píšeme stále lépe, získáváme zkušenosti a reálně se tak přibližujeme evropským penězům. Myslím si, že by bylo přínosné, aby OP JAK vytvořil obdobný synergický nástroj i pro ERC.

Jaká perspektiva se nabízí řešitelům individuálních grantů financovaných z MSCA či OP po skončení projektu? Opouští obvykle univerzitu či se jim daří najít uplatnění ve stálých výzkumných týmech na vaší univerzitě?

Je to různé na různých fakultách a ústavech. Obecně vzato však MU nijak nevybočuje z praxe jiných institucí. Nemá-li tým zdroje a postdok zrovna nezíská grant, bývá těžké jej dlouhodobě podpořit v rámci skupiny, natož otevřít skupinu novou. Mladé vědkyně a vědci často odcházejí na jiné univerzity či ústavy u nás nebo v zahraničí, případně se vracejí do svých mateřských zemí. Smyslem MSCA a postdoku ale není trvale zakotvit v místě postdoktorského pobytu. Smyslem je nabrat zkušenosti, zviditelnit se v komunitě, rozšířit síť kontaktů, zkusit se prosadit v nějaké konkrétní niche a třeba jít ve vědě dál a – opět někde jinde – založit vlastní skupinu nebo najít své místo mimo akademický výzkum či úplně jinde. Kromě aktivního působení postdoka během „fellowshipu“ je benefitem MSCA pro MU mj. rostoucí kompetence týmů v oblasti mentoringu, rozšiřování sítě schopných spolupracovníků v zahraničí a šíření dobrého jména instituce. Vrátí se nám to odborně i finančně, protože náš potenciál přitáhnout talenty i granty takto roste.

Pravidla OP VVV umožňovala financovat jak příjezdy do České republiky, tak výjezdy z ní na hostitelské instituce v členských státech EU či zemích přidružených k programu H2020. Plánujete v novém programovém období za tímto účelem poskytovat poradenství nejen přijíždějícím výzkumnicím a výzkumníkům, ale pracovat i s těmi, kteří zvažují vyjet na vědecko-výzkumný pobyt do zahraničí?

Z kapacitních důvodů dáváme přednost přijíždějícím, ale podporu poskytujeme i vyjíždějícím uchazečům o MSCA, obvykle spolu s jejich hostitelskou institucí. Podpora výjezdů financovaných z MSCA OP JAK bude nejspíš záviset na administrativních pravidlech programu. Pokud vím, implementace konkrétních výjezdů ukázala, že bývá nesmírně obtížné sladit pravidla programu a místních legislativních pravidel, zejména v oblasti pracovního práva. Dále bylo nesnadné řešit změny projektu, dříve také snižování úvazku atd. Vím minimálně o jednom pracovišti MU, které z uvedených důvodů výjezdy podporovat přestalo. Vím však také, že MŠMT získalo feedback od řady institucí, a věřím, že nová pravidla budou nastavena lépe.

Co byste vzkázal MŠMT jako poskytovateli finančních prostředků kvalitním projektům, které budou předloženy do výzvy MSCA Postdoctoral Fellowships?

Chtěl bych ocenit ministerstvo za celý koncept MSCA OP VVV, který podpořil mnoho kvalitních výzkumných projektů. MŠMT prakticky motivuje české instituce k účasti v soutěži o evropské peníze, využívá kvalitního hodnocení zahraničních expertů a snaží se vycházet i z evropských pravidel implementace – to je opravdu synergický a strategický přístup. Ze zkušenosti vím, že důkladná konzultace vědecky kvalitních, ale průměrně napsaných návrhů, dokáže zlepšit jejich hodnocení třeba o deset a více procentních bodů. Získat alternativní financování právě z MSCA OP JAK je pak pro mnohé skutečně dosažitelné a myslím si, že už jen proto by měl být o MSCA-PF mimořádný zájem. Navíc toto alternativní financování MSCA-PF téměř nemá v Evropě obdoby, čímž české prostředí získává v dosažitelnosti financování pro postdoky nebývalou konkurenční výhodu – a to dokonce i vůči oněm zmíněným západoevropským zemím.

 

Rozhovor vyšel v časopise ECHO, za redakci časopisu se ptala Zuzana Čapková.


Jakub Zeman působí na Masarykově univerzitě v rámci projektu IMPROVE (LTI19007), který je financován z programu INTER-EXCELLENCE (INTER-INFORM).