Ekonom Jan Švejnar založil před 30 lety CERGE-EI, společné pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studia Univerzity Karlovy. Vede také nezávislý-think tank IDEA, který pod hlavičkou CERGE-EI připravuje studie jako podklad pro tvorbu veřejných politik. Jak může ekonomický výzkum ovlivňovat hospodářství? V čem se liší přístup k ekonomii v postkomunistických státech a v USA, kde česko-americký vědec také působí? 

Číně se ve vědeckých vodách poslední roky velmi daří. Nedávná analýza ukázala, že země poprvé předstihla Spojené státy americké v počtu nejcitovanějších vědeckých prací. I přes nezanedbatelné úspěchy však čínský výzkum i nadále čelí řadě strukturálních problémů.

Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum v Bruselu (CZELO) informuje o letošních úspěšných vědcích v soutěži ERC Starting Grants, o auditu a synergiích mezi programem Horizont 2020 a strukturálními fondy či o novinkách v oblasti výzkumných misí EU.

Přestože Řím a Moskvu dělí tisíce kilometrů, ve dvacátých letech 16. století píše pskovský mnich Filofeus, že právě Moskva je „třetím Římem“. Řím a Konstantinopol, bývalá epicentra křesťanské věrouky, se z jeho pohledu odklonila od pravé víry, nebo byla v té době pod nadvládou osmanských Turků. Rodící se Ruské carství tak mělo být poslední baštou pravých, pravoslavných křesťanů a symbolickým dědicem Římské říše, která byla od nepaměti spojená se zárukou křesťanských hodnot.

Na portálu Vědavýzkum.cz pokračujeme v sérii rozhovorů s českými prorektory pro vědu a výzkum. Svatopluk Kapounek z Mendelovy univerzity v Brně se před několika měsíci stal prorektorem pro tvůrčí činnost. Společně jsme si povídali o hodnocení v rámci Metodiky 2017+, transferu technologií na Mendelově univerzitě nebo etice výzkumu.

Jako první na světě přišla společnost Stimvia s funkční léčbou prostřednictvím neinvazivní neuromodulace, díky které je možné bez léků a operací účinně stimulovat hluboké struktury v mozku. Oceněná technologie navazuje na práci českých vědců.