Císařský palác v Konstantinpoli, Teodorichův palác v Ravenně nebo Pražský hrad – ve všech případech se jedná o známá, dnes třeba již ztracená panovnická sídla, která bývala dominantami městských panoramat a reprezentovala panovníkovu moc. S archeologem Jiřím Macháčkem a kunsthistorikem Ivanem Folettim se ale tentokrát přesuneme na jižní Moravu, do archeologické lokality Pohansko u Břeclavi. Zde byly objeveny pozůstatky opevněného komplexu, patrně velkomoravského velmožského dvorce a jednoho z hlavních sídel velkomoravských panovníků, která stále zůstávají z velké části záhadou.

Z výsledků ankety čtenářů a čtenářek portálu Vědavýzkum.cz, která se zabývala spravedlivým ohodnocením pracovníků a pracovnic v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, vyplývá, že názory v této oblasti jsou velmi různorodé. Podívejte se, co trápí české vědce a vědkyně a co by se podle nich mělo v otázce odměňování změnit.

Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) je „největší“ pětinou programu EXCELES, podpořeného ministerstvem školství, a profesor Aleksi Šedo jeho hlavním řešitelem. Jedenáct institucí – provádějících excelentní výzkum v onkologii – v něm spojí své kapacity na dobu tří a půl let. Činnost zahájily počátkem června 2022.

Nejprve začal studovat na Fakultě elektrotechniky a informatiky, poté přesedlal na Fakultu ekonomicko-správní. Chvilku po ukončení studia mu nehoda na motorce změnila život. Co se stalo a jak s tím naložil? V dalším podcastu UPCE On Air vám absolvent Jiří Švihálek, který si říká Pacholek, nejen na tyto otázky odpoví.

Studenti z Česka si z letošního klání na Mezinárodní biologické olympiádě v Jerevanu odváží hned tři vzácné kovy. Jana Černého z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který výpravu vedl, jsme se ptali na to, co stojí za českými úspěchy a proč je důležité podporovat mladé studenty a studentky v přírodovědných oborech.

Thomas R. Cech získal Nobelovu cenu za chemii v roce 1989 za nalezení katalytické aktivity ribonukleové kyseliny (RNA). Účastnil se Mendel Genetics Conference 2022, která tento týden probíhala v Brně, a Masarykově univerzitě při této příležitosti poskytl exkluzivní rozhovor.

Jižní Korea je zemí, která už několik desetiletí zvyšuje financování výzkumu. Daří se jí v navazování významných mezinárodních spoluprací a podporuje mladé nadějné start-upy, které zaměstnávají tisíce šikovných vědců. I tak má však v oblasti výzkumu ještě co zlepšovat – její rigidní přístup k hodnocení výzkumu totiž dusí základní vědu.

Odpověď na otázku, kolik stojí dobrá povést firmu, může nabídnout nová metoda oceňování značky založená na potenciálních rizicích trhu. S metodou, která byla aktuálně zveřejněna v prestižním vědeckém časopise, přišli tři výzkumníci z Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně. Jejich práce má řadu potenciálních praktických aplikací.