facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Konference představila přední britské vědkyně a jejich příběhy

6. 3. 2019
Konference představila přední britské vědkyně a jejich příběhy

Dne 5. března 2019 uspořádalo Britské velvyslanectví v Praze ve spolupráci s Akademií věd ČR slavnostní konferenci Women in Science. Vystoupili na ní přední britské a české vědkyně a vědci, včetně Jocelyn Bell Burnell, objevitelky pulsarů.

„Česko-britská spolupráce ve vědě je silná,“ připomněl britský velvyslanec v Praze Nicholas Archer ve svém přivítání na konferenci Women in Science v Lichtenštejnském paláci na pražské Kampě.

Británie je po Německu druhým nejčastějším zahraničním partnerem pro české výzkumníky. Více než 1 000 britských a českých vědců v současnosti pracuje na 380 společných projektech v rámci evropského programu Horizon 2020. Britsko-česká vědecká spolupráce také produkuje v průměru asi 1 500 odborných článků za rok. Znovu také ubezpečil české vědecké špičky o pokračující podpoře vzájemné spolupráce i v nejistých dobách odchodu Velké Británie z EU.

„Britská věda těží z diverzity,“ uvedl britský velvyslanec Nick Archer, jehož tým konferenci uspořádal spolu s českou akademií věd. „Britské vědkyně, které jsme do Prahy přivezli, jsou průkopnice ve svých oborech.“

Mezi světově uznávanými vědkyněmi, které přijely do Prahy přednášet byla i baronka Susan Greenfield, odbornice na neurovědy a neúnavná popularizátorka výzkumů lidského mozku. Kromě ní vystoupila také bioložka Dame Ottoline Leyserová nebo profesorka Jennifer Rubinová, odbornice na kriminalitu a veřejné zdraví.

Hlavním tématem konference bylo zastoupení mužů a žen ve vědě a rovné příležitosti. Zúčastnilo se jí na sto padesát hostů z českých vysokých škol a výzkumných institucí. Přednášející se s publikem podělily, jak o své praktické zkušenosti jako žen výzkumnic, tak o pestrou škálu poznatků ze svých oborů.

53738084 399268267305267 2079128079548022784 n

Nerovnost je palčivý problém české vědy

Nerovné postavení žen postihuje samozřejmě i českou vědu. Podle dat Českého statistického úřadu na pozici výzkumnic působilo ke konci roku 2016 pouze 26,6 % žen na 73,4 % mužů. To je v mezinárodní srovnání podprůměrně nízké číslo, které navíc ve srovnání s minulými lety vykazuje mírné zhoršení.

Česká republika tak v tomto směru patří k nejhorším zemím EU. Přitom na úrovni magisterského studia dominují ženy (až 59,7 % studujících v magisterských oborech jsou ženy). V průběhu doktorského studia pak dochází k určitém vyrovnání (ze studujících v tomto cyklu je 46,8 % žen).

Aktuální zpráva Akademici a akademičky 2018: Návrhy opatření na podporu rovnosti ve výzkumném a vysokoškolském prostředí z pera NKC – Gender a věda přitom identifikuje jako problém zejména pasivitu vědeckých institucí a genderovou slepotu.

„Současný pasivní přístup institucí překážky vědeckých kariér žen neodstraňuje, nýbrž veškerou odpovědnost za překonávání systémových nerovností přenáší na jednotlivce, tedy na ženy samotné,“ píše se ve zprávě. „Genderové rozdíly a nerovnosti, které jsou systémového charakteru, nejsou řešeny proaktivně.“ Podpora genderové rovnosti by přitom měla být ošetřena i v rámci certifikátu HR Awards, které získává stále více českých institucí.

Ženské vědecké vzory jsou důležité

Právě příběhy o ženách, které překonávají překážky ve vědě, jimž muži čelit nemusí, byly dominujícím tématem celé konference. Podobně i jeden z panelů, na němž vystoupila Kateřina Falk, Pavel Jungwirth, Jessica Wade a Eliška Selinger zazněly podobné zkušenosti. Účastníci panelu přitom zmínili důležitost dobře viditelných ženských vzorů ve vědě. Kateřina Falk ale upozornila i na to, že nestačí pouze studentky inspirovat k vědě, ale že je třeba zajistit, aby vědecké prostředí bylo přístupnější a aktivně odstraňovat strukturální nerovnosti.

K hlavním hvězdám konference patřila také britská vědkyně Jocelyn Bell Burnell. Ještě jako studentka v šedesátých letech objevila rotující neutronové hvězdy, které původně nazvala malými zelenými mužíčky. Jednalo se o pulzary, jež měly zásadní vliv na moderní fyziku. Později za její objev pulzarů získal Nobelovu cenu její nadřízený.

Na odpoledním panelu pak vystoupila kromě Jessicy Wade z Imperial College London, jež se angažuje například i ve zpracování biografických hesel o významných vědkyních na Wikipedii, také Marcela Linková, vedoucí NKC – Gender a věda, Garry Loke a Lucia Štefánková a Martina Jakubův. Diskuze se zaměřovala právě na otázku, jak změnit nastavení konkrétních politik, tak, aby přispívaly k genderové rovnosti ve vědě.

Nakolik se českým vědcům a vědkyním opravdu povede integrovat politiku genderové rovnosti do řízení české vědy a výzkumných institucí zůstává otázkou. Konference Women in Science nicméně vyzdvihla, o kolik česká (a světová) věda přichází, když tento problém ignoruje. woman obrázek

 

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

 


 Zajímavou reportáž o akci čtěte také na webu NKC Gender a věda.