facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

V otevřeném publikování vede Indonésie

26. 10. 2020
V otevřeném publikování vede Indonésie

Indonésie je světovým lídrem v počtu open access (OA) vědeckých publikací. Takové publikace jsou k dispozici ke čtení zdarma a lze je legálně šířit dál. Nejnovější údaje ukazují, že Indonésie publikovala v tomto režimu již 1717 článků. Toto číslo odráží důležité postavení asijské země v globálním akademickém měřítku a může inspirovat i další státy v tom, jak zlepšit otevřený přístup.

tim mossholder ZYBl6VnUd 0 unsplash

Loňská studie zjistila, že 81 % z 20 tisíc článků v časopisech publikovaných v roce 2017 s autorem z Indonésie je k dispozici k on-line čtení zdarma a 74 % je publikováno s licencemi otevřeného přístupu. Ty umožňují komukoliv získat celý článek, protože náklady na publikování již nese autor nebo výzkumnýá organizace. Po Indonésii publikovalo nejvíce článků s otevřeným přístupem například Spojené království (1655) a Brazílie (1544).

Levné časopisy a podpora vlády

Počet open access časopisů v Indonésii ukazuje, jak se výzkumný ekosystém v zemi začal pomalu ale jistě otevírat veřejnosti. Podle místních vědců by měly být výsledky studií k dispozici široké veřejnosti, a to zejména těch, které jsou financovány státem. Open science je podle Indonésanů navíc nejjednodušší způsob, jak dostat tamní vědecké znalosti do světa.

Toho si byla vědoma i indonéská vláda. Proto v zemi v roce 2019 vznikl zákon, který vyžaduje zavedení licencí OA pro výzkumné publikace, díky nimž bude zajištěn přístup veřejnosti k výsledkům výzkumu a jejich využití. Vláda doufá, že se zavedením licencí podaří podpořit nejen transparentnost výzkumných procesů, ale také inovace a vynálezy ve prospěch veřejnosti.

Obecně lze říci, že země, které dosahují velmi dobrých výsledků v počtu otevřených publikací, mají levné OA časopisy a webové stránky, často finančně podporované vládami. Můžeme zmínit například online knihovnu SciELO, která vydává články převážně z latinskoamerických zemí. Ta je dotována vládami z Brazílie a dalších zemích. Jihoafrická nezisková organizace s názvem African Journals Online zase podporuje tituly afrického původu.

Indonéský systém výzkumného publikování přijal neziskové principy již v 70. letech minulého stolení. V té době byly poplatky za předplatné časopisů počítány pouze na základě nákladů na tisk. Tento systém se lišil od systému ve vyspělých zemích, kde dominovaly komerční vydavatelské společnosti. V zemích Evropy a severní polokoule je tak často publikace článků s otevřeným přístupem spojena s vysokými náklady.

Evropské publikační zvyklosti se mění pomaleji, ale přeci

V Evropě od roku 2018 existuje Plán S, tedy souhrn požadavků, které mají zajistit, aby výstupy z vědeckých projektů financovaných podporujícími členy (tzv. CoalitionS) byly zveřejněny otevřeným způsobem. Má však i své slabé stránky a nabral zpoždění.

Velká Británie, konkrétně její agentura UKRI (United Kingdom Research & Innovation), která financuje výzkum z veřejných prostředků, chce, aby nejpozději od roku 2024 byly vědecké výstupy povinně zveřejňovány v otevřeném formátu.

O otevřeném přístupu se diskutuje i v dalších zemích. Debatu například nedávno rozvířila dohoda mezi nakladatelstvím Elsevier a švýcarskými univerzitami deklarující otevřené publikování v jeho časopisech. Podle některých švýcarských vědců je totiž nevýhodná a netransparentní.

V Česku byl v minulém roce schválen Akční plán pro implementaci Národní strategie otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím a na nový model se již adaptují i konkrétní instituce. V rámci Ústřední knihovny Univerzity Karlovy například letos v lednu vzniklo Centrum pro podporu open science.

Již v roce 2017 také v rámci Národní technické knihovny vzniklo konsorcium CzechELib, Národní centrum pro elektronické informační zdroje, které nakupuje elektronické zdroje pro české uživatele a kolektivně vyjednává s vydavateli (více se dozvíte v rozhovoru s ředitelem NTK Martinem Svobodou zde).

Poptávku po otevřeném publikování zvýšila i aktuální situace kolem nemoci COVID-19. Jako odpověď na pandemii se komunita vydavatelů vědeckých článků rozhodla pro poskytnutí bezplatného přístupu ke kvalitnímu recenzovanému výzkumu souvisejícímu s touto nemocí, který by byl za normálních okolností placený. Vybublala tak na povrch dlouhotrvající otázka, zda výzkum může být bezplatně přístupný komukoliv. „Potřeba informací totiž neskončí s koronavirem nebo dnem státní závěrečné zkoušky na příslušné univerzitě, která má předplatné,“‎ upozorňuje garantka pro open access na Univerzitě Karlově Tereza Simandlová.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroje: The Conversation, Nature