Konference SCIENCE COMMUNICATION 2022, tentokrát s podtitulem Komunikace vědy a sociální sítě, se uskuteční prezenčně v Praze ve středu 2. listopadu 2022 od 10:00 do 16:00. Dopolední program přinese ukázku příběhů dvou významných institucí – Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Přednášek se ujmou bývalí správci jejich sociálních sítí. Odpolední část programu bude věnována kratším příspěvkům účastníků konference a diskusi.

Cílem konference je představit současné trendy využití sociálních sítí při medializaci a popularizaci vědy a sdílet příklady dobré i špatné praxe. Problematika sociálních sítí se bude nahlížet jak pohledem instituce, tak pohledem jednotlivé vědkyně či vědce, kteří mají zájem svoje badatelské aktivity a výsledky medializovat prostřednictvím sociálních sítí.

Cílovou skupinou konference jsou pracovníci publicity a oddělení vnějších vztahů, tiskoví mluvčí, projektoví manažeři, členové výzkumných týmů, představitelé managementu výzkumných organizací s odpovědností za publicitu a rozvoj a všichni ostatní se zájmem o komunikaci a popularizaci vědy s důrazem na využití sociálních sítí.

Partnerem konference je také Magazín Univerzity Karlovy Forum.

Konference je zpoplatněna, registraci a další detaily programu najdete zde.

První ročník: Jak a proč komunikovat vědu

Konferenci Science Communication portál Vědavýzkum.cz uspořádal společně s partnery poprvé v roce 2020. Cílem prvního ročníku, který nesl název Jak a proč komunikovat vědu, bylo představit současné trendy a diskutovat zkušenosti v oblasti komunikace a popularizace vědy nebo výstupů výzkumu a vývoje, a to především u projektů a institucí financovaných z veřejných prostředků. Konference byla sice kvůli covidovým opatřením pořádána v on-line prostředí, svůj záměr ale splnila, představila pohled na komunikaci vědy očima prezentujících z různých institucí i oborů. Mezi řečníky nechyběli zástupci Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, CEITEC MU, Britské ambasády i Evropského parlamentu.

Jan Martinek, který se podílel na vzniku oddělení komunikace na Akademii věd ČR, se podělil o své zkušenosti s potřebou aktivní komunikace, která pomohla zachránit AV ČR před zásadním ohrožením v době ekonomické krize. O praxi s komunikací vědy hovořila také Ester Jarour, manažerka komunikace a PR a tisková mluvčí CEITEC MU, která se konsorcium snaží prezentovat jako centrum excelence nejen v očích široké veřejnosti, ale také v očích ostatních vědců. Badatel Ivan Foletti přiblížil, jak efektivně komunikovat výsledky humanitních věd. „Pokud bych prezentoval svou práci tak, že člověk sedí v knihovně nebo v archivu, tak to určitě nebude něco, co strhne davy,“ míní Foletti.

Dalším řečníkem byl i Martin Rychlík, šéfredaktor médií na Univerzitě Karlově, který má více jak dvacetiletou zkušenost jako novinář. Martin mluvil i o specifikách jednotlivých sociálních sítí, na kterých Univerzita Karlova vystupuje. Otakar Fojt je vědeckým atašé Britské ambasády v Praze, který na konferenci přednesl poznatky o dobré praxi ve Velké Británii. Ve Spojeném království mají k dispozici mnoho organizací, které vědu pomáhají komunikovat. Nechyběl ani marketingový konzultant Ondřej Rudolf, který vyzdvihl význam příběhu a připomněl, že marketing by neměl být pouhý provozní náklad, ale investice.

Druhý ročník: Komunikace vědy očima médií

Tématem pro rok 2021 bylo sdílet zkušenosti osobností, které se pohybují ve světě různých médií a popularizují výsledky vědy, výzkumu a vývoje nejširší veřejnosti. Na druhém ročníku s podtitulem Komunikace vědy očima médií své zkušenosti sdílela například rozhlasačka Martina Mašková, televizní moderátor Daniel Stach, novinářka Lenka Vrtišková Nejezchlebová z deníku N nebo šéfredaktor magazínu UK Forum Martin Rychlík.

Martina Mašková se rozhlasové popularizaci vědy věnuje již od roku 1996, v současnosti provází pořadem Laboratoř, kde s vědci a osobnostmi kulturního života rozebírá aktuální novinky ze světa vědy. Druhou přednáškou navázal Daniel Stach z redakce vědy České televize, během které řekl, že „vědec, který ve třetím tisíciletí nepopularizuje, není vědcem třetího tisíciletí.“ Zároveň se podělil o to, jak funguje redakce vědy na ČT24.

V rámci odpoledního bloku sdílely zkušenosti s psanými médii Pavla Hubálková z redakce magazínu Univerzity Karlovy Forum a Lenka Vrtišková Nejezchlebová, která působí v Deníku N. Ta, ačkoliv nemá vědecké vzdělání, přináší velmi čtivé a srozumitelné rozhovory s vědci, ale i dalšími osobnostmi z kultury. Konferenci uzavřeli Eduard Petiška a Tomáš Gavlas ze Sciencecom Agency. Ve své přednášce mluvili o komunikaci českého výzkumu v zahraničí mimo jiné na sociální síti Reddit a nástroji Altmetric, který umožňuje monitorovat a měřit online dopad výzkumu.

Mezinárodní konference Science Communication: UK Experience

Dne 22. února 2022 se v Praze v hybridním formátu konala konference, která zprostředkovala zkušenosti britských vědců a komunikátorů vědy. Pořadatelem bylo Britské velvyslanectví v Praze a portál Vědavýzkum.cz byl jejím partnerem.

Otakar Fojt z Britské ambasády se vyjádřil k důležitosti sdílení zkušeností: „Konference o komunikaci vědy přinesla britské zkušenosti v této oblasti českým, ale i zahraničním zájemcům a ukázala, jak se celé prostředí proměňuje a vyzrává. Řada společenských výzev, kterým čelíme, vyžaduje popularizaci a pochopení výsledků vědy, ať už jde o infekční onemocnění, klimatické změny, nebo obnovitelné zdroje energie. Bez efektivně sdílených znalostí se prostě neobejdeme.“‎

Autor: Vědavýzkum.cz (AZ, AV)

Foto: Hynek Glos