Martina Mašková je „vědecká rozhlasačka“‎ a moderátorka pořadů, jako je Ranní Plus, Laboratoř a Souvislosti Plus, která se od začátku své profesní dráhy zaměřuje na popularizaci vědy. „Lidé stále vyhledávají klasický poslech rádia – v ten daný čas, i když dnes se k poslechu mohou kdykoliv vrátit,“‎ sdílela zkušená moderátorka během své přednášky na loňské konferenci Komunikace vědy a uvedla, že největší špička poslechovosti je kolem sedmé a osmé ráno. Dále zdůraznila, že rozhlas je pro posluchače takovým společníkem a při volbě témat i formátu je vždy nutné myslet na kontext a na to, kde posluchač je. „Ráno lidé chtějí aktuální informace, to nejpodstatnější, co se právě teď děje. Dopoledne je variabilnější, poslouchají nás především řidiči, senioři nebo řemeslníci. V poledne všichni chtějí zprávy. Večery jsou pro rozhlas naopak nejslabší, protože lidé spíše koukají na televizi,“‎ popisovala.

Lidé chtějí příběhy

Martina Mašková se rozhlasové popularizaci vědy věnuje již od roku 1996, za tu dobu vyzkoušela řadu formátů. „Už v roce 2012 jsme v pořadu Dveře k vědě pracovali podobně jako dnešní YouTubeři, jen nám chyběla ta vizuální stránka,“‎ komentovala ukázku o blechách a prablechách. „V 10–12 minutách jsme kombinovali vědu, výklad odborníka a repliky z filmů či písniček, které dobře známe a nějak souvisí s daným tématem. V této ukázce to byly třeba oblíbené hlášky z filmu Na samotě u lesa.“‎

Pro popularizaci vědy podle ní také dobře fungují příběhy: „O evoluci jsem jednou vyprávěla na táboře dětem před spaním. Děti, ale i my dospělí, potřebujeme a máme rádi příběhy.“‎

Dnes již osmým rokem provází pořadem Rozhlasová laboratoř, kde s vědci a osobnostmi kulturního života rozebírá aktuální novinky ze světa vědy. „Tento formát pořadu o nejnovějších vědeckých objevech a publikacích klade velké nároky na vědce i herce, ale kombinace laického a odborného pohledu velmi dobře funguje a vzniká zajímavá neformální diskuze,“‎ říká původně vystudovaná učitelka chemie a biologie, což jak dodává, ovlivňuje i její výběr témat.

O vědu je zájem

Podle Martiny Maškové mají lidé o vědu zájem: „Z našich pořadu vždy připravujeme i článek a třeba naše 'octomilka – výsledky vědecké studie, podle které mouchám octomilkám škodí nadbytek cukru a po konzumaci jsou bez energie a tloustnou' se stala jedním z nejčtenějších článků roku 2019, a to i v konkurenci témat, jako je politika, Černobyl nebo eurovolby.“‎ Obecně prý velmi dobře fungují témata o lidském zdraví, dalším ověřeným způsobem, jak dostat vědu i do mainstreamového vysílání, je klima.

Popularizaci vědy paradoxně pomohla i koronavirová pandemie. Jednak vzrostla poslechovost, jednak se vědci, o kterých lidé dříve moc nevěděli, najednou stávají veřejně známými osobnostmi. „To se mi za celých 25 let nestalo, to je až teď, a může za to koronavirus,“‎ sdílela rozhlasová moderátorka.

„Popularizace vědy je jeden z nejkrásnějších oborů novinařiny. Dělá mi radost, že věda a popularizace vědy vstupuje do úplně běžného života a stává se součástí našich obyčejných konverzací a není to žádná věda,“‎ uzavírá Martina Mašková.

Autorka: Pavla Hubálková

Přečtěte si také článek shrnující, jaký byl druhý ročníky konference komunikace vědy. Pokud vás zajímá, co k popularizaci vědy na konferenci uvedl Daniel Stach, přečtěte si tento článek.