„Máme rádi modrou barvu a světlo, které evokuje vodu nebo oblohu. Je to klidná barva a udělá příjemnou atmosféru. Třeba červená barva je víc agresivní, vyvolává v lidech akci a rozproudí srdeční tep. Důležitá barva je i černá, tedy jako když se ocitnete v temnotě. Když zhasnete a podpoříte to audiem, lidé velmi dobře reagují.“ Sundat Měsíc z oblohy sem k nám dolů a připravit zahajovací ceremoniál Olympiády. Zatímco druhé je stále snem, to první už se dvojici multimediálních architektů ze studia VISUALOVE povedlo.

Na konci druhé světové války zažilo Valašsko několik tragédií souvisejících se střetem okupační moci a partyzánských oddílů. Pasekářská obec Ploština se i díky Ladislavu Mňačkovi stala symbolem těchto událostí. Symbolem ihned po válce řádně přepsaným. Problematickými osudy Ploštiny se tento týden zabýváme nejen v běžném dílu, ale i v bonusu na Gazetistu a HeroHero a v článku Deníku N.

Vystudovala sociologii a mediální studia, na FSV UK kdysi vedla magazín Sociopress. Po škole nakonec začala pracovat jako datová analytička nejdříve v pojišťovně a nakonec v bance. Chybělo jí někdy ekonomické vzdělání? V čem má oproti kolegům jako socioložka výhodu? A chtěla se někdy věnovat novinařině? Odpovídala Mirka Strnadová, senior analytička z Moneta Money Bank.

Lesní požáry jsou celosvětově považovány ze velkou hrozbu a škodlivého činitele, který každoročně pohltí miliony hektarů lesa. Uplatňování základních principů prevence vzniku, zvyšování připravenosti lesních porostů na lesní požár a optimalizace vybavenosti a taktiky zdolávání lesních požárů je nezbytná pro zvládání tohoto ničivého živlu. Neméně důležitá je také osvěta a předávání informací o tomto jevu veřejnosti všemi dostupnými prostředky. O problematice lesních požárů v České republice si budeme v tomto díle povídat s Romanem Berčákem z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.

Central and Eastern European regions have undergone significant socioeconomic transformation; following the fall of communism in the late 1980s and early 1990s, and European Union’s accession in recent years. What are the main challenges for the regions’ economies now?

Podcast o asijské politice, kultuře a společnosti, který přináší shrnutí nejdůležitějších zpráv za uplynulý měsíc, a hloubkový rozhovor k aktuálnímu tématu. Z dílny Metropolitní univerzity Praha. Tentokrát byl hostem Pavel Kavina, vedoucí odboru surovinové bezpečnosti MPO ČR a Michal Kolmaš, vedoucí Katedry asijských studií MUP. Moderuje: Michaela Buchníčková (MUP) Zprávy a redakce: Michaela Buchníčková, Radka Jančová (MUP).

GMO je zkratka, o které slyšel snad už každý z nás. Tipnete si, kolik potravin v českých obchodech nese toto označení? Možná vás překvapí, že ani jedna. Je produkt geneticky modifikovaný pro uživatele nebezpečný? Čeká lidstvo bez transgenních plodin nevyhnutelně hladomor? To si poslechněte v dalším Science Wine, které navazuje na přednášky Fakulty technologické Science Café. Iva s Romanem si ve studiu povídali s Tomášem Moravcem z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky. Pohodlně se usaďte a na zdraví!

Online seznamování je jako nakupování v supermarketu. ?❤️ Hledáte někoho na intimnosti nebo chcete vztah na celý život? Vydrží déle vztah z online seznamky nebo seznámení v baru? Jakou fotku si dát na online profil? Odpovědi najdete v rozhovoru. Petr Kačena je psycholog a párový terapeut. Zkušenosti sbíral ve státní manželské a rodinné poradně. Je zakladatel skolapsychologie.cz, kde psychologii vyučuje. Petr provedl v roce 2017 výzkum online seznamování na reprezentativním vzorku české populace.

V novém vydání podcastu ÚOCHB AV ČR CHEmic hovoří vedoucí vědecké skupiny Eva Kudová o látce, jejíž potenciál objevili vědci v první půlce minulého století. Její vášní jsou neurosteroidy, které posunují potenciál lidské medicíny za známé hranice.

Eva Balounová působí v Centru pro klimatické právo a udržitelnost (CLASS) v Ústavu státu a práva AV ČR. Je expertkou na právo životního prostředí a na klimatické právo, které vystudovala mimo jiné na univerzitě na Islandu. Zatímco v západní a severní Evropě je změna klimatu už delší dobu tématem právní vědy, u nás se klimatické právo teprve zabydluje. Kdy přijme Česká republika podle Evy Balounové klimatický zákon? Na co si stěžují žalobci v klimatické žalobě proti Česku? A má šanci na úspěch globální smlouva o nešíření fosilních paliv, kterou by svět přijal po vzoru smlouvy o nešíření jaderných zbraní?