Josif Vissarionovič Stalin byl mimořádně paranoidní diktátor. Paranoia ho provázela až do hrobu. Když 5. března 1953 Stalin zemřel, začalo se o příčině jeho smrti pochybovat. Co by udělal patolog, kdyby objevil Stalina ležícího nehybně na zemi? Jaké jsou významné milníky pro obor patologie? 

Další zajímavou osobností, která působí na UTB a kterou si Lea s Rasťou pozvali do studia, je skladatel scénické a filmové hudby Jakub Kudláč. Proč se rozhodl pro hudbu místo filozofie? Jaká byla cesta k získání Českého lva za hudbu ke snímku Krajina ve stínu? Které další projekty ho čekají a co by si rád ve své profesní kariéře zkusil? To vše se dozvíte po kliknutí na tlačítko PLAY.

V tomto díle si popovídáme s Alešem Mráčkem, ředitelem Ústavu fyziky a materiálového inženýrství. Kde vznikl jeho zájem o fyziku? Proč ji považuje za důležitou napříč obory? A co rád dělá ve volném čase? Pusťte si nový rozhovor, čeká na vás spousta zajímavých informací.

Kdysi byl naším oblíbencem Brouk Pytlík, ale dnešním trendem je křupavý brouk v pytlíku! O tom, proč bychom měli zařadit hmyz do běžného jídelníčku, co je největší hmyzí pochoutkou a co si o hmyzu na talíři myslí manžel nebo babička mluví odbornice na entomofagii Anna Adámková z Ústavu analýzy a technologie potravin Fakulty technologické. Z tohoto dílu se vám začnou sbíhat sliny!

Bruce Dehning, a former Fulbright scholar and research collaborator with the Faculty of Management and Economics, talked with us about his most crucial career point, a key to happiness and his strong connection to the Czech Republic. Do you want to learn more? Listen to our brand new episode!

Venda Gregorovičová a Šárka Michalíková jsou absolventkami magisterského studia na Ústavu marketingových komunikací. Již za studií se naplno věnovaly organizaci a propagaci kulturních akcí především v rámci KOMAGu. Dneska využívají nabité marketingové know-how, aby obohatily oblast kultury. Šárka v Krajské galerii ve Zlíně a Venda přímo na půdě Fakulty Multimediálních komunikací UTB.

Víte, co má společného tvorba map v Asii, psaní článků na Wikipedii, zkoumání biodiverzity měst nebo focení psů při vykonávání jejich potřeby? Všechno, co jsme tu vyjmenovali, je součástí občanské vědy, které se s velkou láskou věnuje Jakub Trojan z Fakulty logistiky a krizového řízení. S hrdostí o sobě říká, že je geograf, má prsty v české verzi OpenStreetMap a ve spolupráci s neziskovými organizacemi (např. Lékaři bez hranic) pořádá mapathony, kdy se mapují nejzranitelnější místa světa.