Zobrazení položek podle značky: brain gain

Nedá mi to, abych nezareagoval na nedávný článek Filipa Husníka Výběrová řízení na vedoucí vědeckých skupin a zejména na jeho tvrzení: „Přestože nyní existuje pro české prostředí webová stránka ResearchJobs, inzerování pozic ‚odborných asistentů‘ (‚assistant professor‘) v ČR je bohužel stále často pouze na oko a pozice jsou navržené na míru pro interní uchazeče. Hlavním cílem inzerce je pak bohužel to, aby se především nepřihlásili nějací kompetitivní kandidáti ze zahraničí.“

Jak probíhají výběrová řízení na vedoucí laboratoří v zahraničí? A čím by se mohly české vědecké instituce inspirovat? V tomto blogu popíšu zkušenosti své a několika kolegů z hledání pozice vedoucího laboratoře, článek obsahuje i obecnější tipy.

„Lokálnost“ vědy je pro mě především o vztahu mezi vědeckým poznáním a společností, v jejímž kontextu toto poznání vzniká a jíž by také mělo nějakým způsobem sloužit. Tento problém se mě osobně dotýká hned v několika rovinách. Stejně jako lidé z iniciativy Czexpats, také já jsem vědecký migrant, i když (dočasně?) bývalý.

Nadace Experientia vyzývá k podávání přihlášek do druhého ročníku start-up grantů určených mladým začínajícím vědcům v oblasti organické, bioorganické a medicinální chemie. Grant by jim měl umožnit založit vlastní výzkumnou skupinu. Přihlášky lze podávat do konce května.

Michal Kolář v nedávném rozhovoru hovořil o českých vysokých školách a neradostných perspektivách mladých navrátilců z postdoktorálních pobytů v zahraničí. Na tento rozhovor zareagoval Václav Hořejší, který tvrdí, že situace zdaleka není všude stejně špatná. Další příspěvek do diskuse nyní přidává Dalibor Štys. Problém podle něj tkví spíše v systémové rovině než v objemu finačních prostředků v české vědě.

Brazilský vědec hledal po dokončení doktorátu pozici v Evropě. Nakonec našel uplatnění na brněnském CEITEC VUT ve výzkumné skupině Magneto-Optická a ThZ Spektroskopie. Ve výzkumu se zaměřuje na zkoumání magnetických materiálů za použití vysokofrekvenční elektronové paramagnetické rezonance a mimo to plánuje posílit spolupráci mezi českými a brazilskými odborníky.

Jaké jsou administrativní úkony spojené s vyjížděním našich akademických pracovníků do zahraničí a zaměstnáváním zahraničních akademických pracovníků? A kolik potíží působí současná administrativní zátěž, která vyplývá z evropské legislativy? Anna Mittnerová z VŠCHT v Praze se ve svém příspěvku zabývá právě těmito problémy.

Michal Kolář ve svém rozhovoru ze 13. 3. 2019 prezentuje dosti chmurný obraz toho, jak to vypadá na českých vysokých školách s perspektivami mladých navrátilců z postdoktorálních pobytů v zahraničí, zakládáním vlastních výzkumných skupin a atmosférou na těchto institucích.

Jaká je šance získat místo na prestižním Ústavu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii? A jak se z takového ústavu přechází zpět na českou vysokou školu? Portál Czexpats in Science se i na tyto otázky ptal vědce Michala Koláře.

Není pochyb, že kvalita a excelence ve vědě a výzkumu je spojena s internacionalizací a pracovním prostředím, které je otevřené odborníkům ze zahraničí. Zázemí pro vědce, kteří se rozhodli působit v České republice a zapojit se do výzkumných týmů na pracovištích Akademie věd ČR nebo vysokých školách, vytváří kancelář EURAXESS.