Starořečtinu se začala učit už jako teenagerka. Zanedlouho se vrhla i na řečtinu moderní – to když přes dopisovací klub poznala svého budoucího manžela. Pavla Drápelová Gkantzios ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR vystudovala klasickou archeologii a východoevropská studia na Karlově univerzitě v Praze a byzantskou archeologii na Athénské univerzitě, kde také získala doktorský titul.

Jaké je riziko vzniku a šíření požáru, zjistí nově lidé kdekoliv na světě díky české aplikaci pro předpověď počasí Windy.com. Ta, ve spolupráci s vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe, přidala další dvě předpovědní vrstvy.

Získávání finančních prostředků z Evropské unie nabízí řadu potenciálních výhod. Žadatelé se však musí ponořit do složité struktury evropských strategií, dopadů a očekávaných výstupů projektů. Proto bychom my ze ZEUSS – Regionální podpůrné agentury ze Saska, chtěli představit naši instituci a sdělit nápady a náměty, jak pomoci našim dvěma regionům při propojování a sdružování společných kapacit.

Jaký krok kupředu může ČR provést v oblasti biotechnologií? Jak překlenout propast mezi základním výzkumem a průmyslovou výrobou? A jak v tomto směru dohnat západní státy? Dne 5. září 2023 se v Art-n-Coffee uskutečnila konference, v rámci které byl představen biotechnologický klastr Prague.bio, jehož ambicí je být odpovědí nejen na tyto otázky.

Je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, strávil téměř sedm let na vědeckých stážích v Rakousku a Belgii. Měl nakročeno k slibné vědecké kariéře. Od letošního dubna ale působí jako ředitel iniciativy Czexpats in Science. V interview pro magazín Univerzity Karlovy Forum Matouš Glanc vysvětluje, kdo jsou vlastně Czexpats.

Mezinárodní iniciativa EOSC (European Open Science Cloud) se rozšiřuje do České republiky. Propojí už existující vědecké komunity a vytvoří systém pro ukládání a sdílení dat. To usnadní a urychlí vědcům a vědeckým organizacím přístup k výzkumným datům.