Po staletí využívaný plamen začínají ve sklářství nahrazovat lasery v nejrůznějších technologických místech výroby. Vlastimil Hotař, vedoucí Katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci se k využití laseru ve sklářství vyjádřil v rozhovoru, jež se vracel k 16. mezinárodní konferenci Sklářské stroje.

V druhé polovině 20. století měla Praha projít zásadní proměnou v režii nově vzniklého Útvaru hlavního architekta. V jeho čele seděl od 70. let až téměř do sametové revoluce architekt Blahomír Borovička. Během normalizace byli experti jako on v pozici, kdy museli hledat kompromis mezi požadavky politických elit a svými odbornými názory a estetickými představami.

Martin Toul se již několik let věnuje proteinovému inženýrství, což je cílená úprava bílkovin pro požadovanou funkci. Jak se k němu dostal, se dozvíte v rámci tohoto dílu, kde mimo jiné vysvětluje fungování proteinu zvaného stafylokináza využívaného pro léčbu mozkové mrtvice, objasňuje možnosti vylepšení jejího účinku nebo třeba odhaluje potenciál tzv. luciferáz (skupiny svítících proteinů).

Veronika Brychová hledá cesty, jak určit stáří archeologických artefaktů, u kterých to klasickými postupy není možné. Využívá k tomu složité přístrojové vybavení laboratoře Ústavu jaderné fyziky AV ČR, který sídlí v Řeži a kam jsme se za ní vydali. Mladá vědkyně, letošní laureátka Prémie Otto Wichterleho, nám při exkurzi po svém pracovišti představí přístroje, se kterými pracuje – například urychlovač MILEA.

We are delighted to extend our formal invitation to you for an upcoming hybrid symposium, focusing on the critical themes of Resilience & Leadership. This event will take place on September 22, from 9:30 a.m. to 12:00 p.m., and will be hosted at the Academic Conference Centre, Husova 4a, Prague, with the option to participate online via Zoom.

Profesní sdružení Česká asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu (CZARMA) podporuje Národní plán obnovy (NPO) jako prostředek pro využití Nástroje pro oživení a odolnost EU. Přesto považuje za potřebné upozornit na některé nedostatky jeho pravidel, které vedou k zásadnímu nárůstu administrativy příjemců a v některých případech do značné míry ztěžují využití prostředků NPO.

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Takovou otázku si položil výzkumný tým vedený ekoložkou Kateřinou Sam z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity. Jejich rozsáhlá experimentální studie v pralesích na Papui-Nové Guineji přinesla znepokojivé odpovědi. Výsledky ukázaly, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů.