V novém vydání podcastu ÚOCHB AV ČR CHEmic hovoří vedoucí vědecké skupiny Eva Kudová o látce, jejíž potenciál objevili vědci v první půlce minulého století. Její vášní jsou neurosteroidy, které posunují potenciál lidské medicíny za známé hranice.

Japonsko patří z hlediska výzkumu a vývoje k hlavním globálním lídrům. Přesto za poslední dekádu japonský výzkum stále více zaostává. Podle nejnovějších ukazatelů to vypadá, že pomoci by mohly úspěchy země v přírodních vědách a silná mezinárodní spolupráce.

Jaký rozdíl vidí v hodnocení pomocí nástrojů, jako je AIS nebo impakt faktor, Dalibor Štys z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích? Ve své reakci na blog Daniela Münicha se zamýšlí nad dopady jejich využití.

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem je jedním z hlavních organizátorů konference českých a izraelských univerzit na téma spolupráce v oblastech vzdělávání, vědy a transferu technologií. Česko-Izraelská univerzitní konference proběhne dne 24. 5. 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Početní zastoupení žen ve vědě v České republice je dlouhodobě nízké a tento fakt se v průběhu let příliš nemění. Vysoký podíl studentek na univerzitách se nepřenáší do prostředí profesionálního výzkumu. Po ukončení doktorandského studia nebo po mateřské dovolené mnoho žen z vědeckého oboru odchází. Talentový program L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě proto dlouhodobě podporuje mladé vědkyně a usiluje o navýšení počtu žen ve sféře vědy a výzkumu.

Eva Balounová působí v Centru pro klimatické právo a udržitelnost (CLASS) v Ústavu státu a práva AV ČR. Je expertkou na právo životního prostředí a na klimatické právo, které vystudovala mimo jiné na univerzitě na Islandu. Zatímco v západní a severní Evropě je změna klimatu už delší dobu tématem právní vědy, u nás se klimatické právo teprve zabydluje. Kdy přijme Česká republika podle Evy Balounové klimatický zákon? Na co si stěžují žalobci v klimatické žalobě proti Česku? A má šanci na úspěch globální smlouva o nešíření fosilních paliv, kterou by svět přijal po vzoru smlouvy o nešíření jaderných zbraní?

Před sto lety, v květnu 1923, se ze stanu ve Kbelích poprvé začal pravidelně šířit československým éterem rozhlasový signál. Jaké byly představy o novém médiu v prvních letech jeho působení u nás i ve světě? Jaký vliv na to měl Titanic a co si o rádiu myslel Bertold Brecht?

Stále důležitějším typem diplomatické aktivity států je vědecká diplomacie. Na příkladu jednání o umístění Evropského spalačního zdroje Naďa Witzanyová ilustruje, jak takové aktivity probíhají v praxi a proč je důležité, aby o principech vědecké diplomacie věděli i mladí vědci a vědkyně a manažeři a administrátoři výzkumu.